Green Home Growshop

Mezi mikroelementy (mikroživiny) řadíme bór (B), chlór (Cl), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn). V porovnání z makroelementy je jejich dávkování podstatně nižší. Pohybuje se v miligramech na litr (mg/l). V anglických/amerických knížkách o pěstování se většinou setkáme s jednotkou parts per million (ppm). Převod mezi těmito jednotkami je jednoduchý, 1 mg/l odpovídá 1 ppm.

Ve starších literaturách se často skupina mikroživin označuje též jako stopové prvky. Dnes ale pod pojmem stopové prvky chápeme všechny prvky, které jsou v rostlinách obsaženy v malých koncentracích (řádově v mg/kg). Mikroživiny patří do skupiny stopových prvků, ale navíc jsou pro rostliny esenciální. To znamená, že hrají významnou roli při správném růstu a vývoji rostlin.

I když se to možná nezdá, správné dávkování mikroživin je pro rostliny daleko kritičtější, než správné užívání hlavních prvků. Pro hydroponické pěstování to platí dvojnásob. Nedostatek některých mikroelementů můžeme rychle odhalit a taky poměrně snadno napravit. Na druhou stranu, pokud to s mikroživinami přeženeme, budeme mít co dělat, abychom rostliny zachránili, někdy se nám to dokonce ani nemusí podařit. Ve vyšších dávkách jsou totiž často mikroprvky pro rostliny značně toxické. Proto při jejich užívání musíme být velmi opatrní, abychom to s jejich koncentrací v živném roztoku nepřehnali.

pH jako pomůcka při odhalení nedostatku mikroživin:

Nedostatek některých mikroživin můžeme snadno odhalit pomocí měření pH pěstebního média. Vyšší hodnota pH než 5,5 může znamenat málo mědi, železa, manganu nebo zinku. Občas se stane, že hodnota pH zůstane vyšší i po přidání těchto prvků. V tom případě musíme snížit dávkování fosforu. Přebytečný fosfor reaguje s mědí, železem, manganem a zinkem a nedovoluje rostlinám tyto prvky dostatečně využít, což se projeví zvýšenou hodnotou pH pěstebního média.

Bór (B):

Bór je rostlinami přijímán při optimálním pH v rozmezí 5-6. Jeho zapojení do metabolismu rostlin je ze stopových prvků nejméně objasněno. Obsah bóru obvykle narůstá od nižších částí rostlin k vyšším. Stejně tak je obsah tohoto prvku proměnlivý u jednotlivých druhů rostlin. Jednoděložné rostliny obsahují v průměru 2-5 mg/kg, dvouděložné 22-77 mg/kg bóru v sušině.

Funkce: Bór hraje důležitou úlohu v metabolismu cukrů, má vliv na vývin mladých částí a na správné dýchání rostlin.

Symptomy při nedostatku: Jako první můžeme zpozorovat zpomalení růstu mladých částí rostlin. Pokud nedostatek přetrvává delší dobu, mladé výhonky či pupeny rostlin úplně odumírají. U listů a stébel se začíná projevovat vyšší lámavost a křehkost. Nedostatek bóru můžeme zpozorovat i na plodech, kde se začínají objevovat hnědé skvrny a různá deformace.

Symptomy při nadbytku: Vysoká koncentrace bóru je pro většinu rostlin toxická. Příznaky se nejprve projevují na starších listech, kde vzniká žluté až zlaté zbarvení. Tato změna zabarvení se projevuje po celé délce listu (pozor – podobné příznaky jsou i při nedostatku vápníku, v tomto případě ale žloutnou pouze konečky listů). Nadbytek bóru nemusí být nutně způsoben přehnojením. Občas se stane, že pouze samotná voda, kterou používáme na přípravu zálivky/živného roztoku, obsahuje více bóru, než rostliny potřebují. Menší přebytek bóru je možné odstranit vápněním nebo zvýšeným obsahem dusíku.

Dávkování: V živném roztoku by se měla koncentrace bóru pohybovat kolem 0,3 mg/l (0,3 ppm). Nejčastějším zdrojem bóru bývají kyselina boritá (H3BO3), solubor a borax.

Chlór (Cl):

Obsah chlóru v rostlinném těle je ještě více proměnlivý než bóru. Pohybuje se v rozmezí 20 mg/kg až 1 g/kg.

Funkce: O funkci chlóru toho víme poměrně málo. Některé rostliny (například rajčata), pokud trpí nedostatkem chlóru, podléhají velmi snadno plísňovým chorobám. Z toho je možné usuzovat, že chlór hraje důležitou úlohu při obranyschopnosti rostlin.

Symptomy při nedostatku: Přirozený výskyt chloridových aniontů je v půdě i ve vodě hojný, proto symptomy nedostatku chlóru nejsou příliš známy.

Symptomy při nadbytku: Naopak, velmi často narážíme na problém, že půda nebo voda obsahuje příliš solí na bázi chloridových aniontů. Při nadbytku chlóru dochází ke spálení listů, k jejich postupnému žloutnutí až ztrácení. Nadbytek chlóru navíc způsobuje, že rostliny nemohou v dostatečné míře přijímat dusík z prostředí.

Dávkování: Chlór není potřeba do živného roztoku přidávat. V katalogu naleznete test na určení obsahu chlóru v roztoku (bohužel tento produkt nyní nenabízíme).

Měď (Cu):

Obsah mědi v rostlinách záleží především na druhových zvláštnostech rostlin a na půdních podmínkách. Průměrný obsah mědi v rostlinných pletivech se pohybuje v rozmezí 1,5 až 8,5 ppm v sušině. Zvýšený obsah mědi byl zjištěn v listech, plodech a semenech.

Funkce: Měď hraje důležitou úlohu při transportu elektronů během fotosyntézy. Dále má vliv na správnou funkci některých rostlinných enzymů a uplatňuje se při přenosu genetické informace.

Symptomy při nedostatku: Při nedostatku rostliny zpočátku rostou normálně. Postupně se však začíná projevovat zpomalení až zastavení růstu. Rostliny ztrácí sílu a vadnou. Při nedostatku dochází ke transportu mědi ze starších části rostlin do mladších, což se projevuje postupným žloutnutím starších listů. Plody rostlin jsou malé a různě deformované.

Symptomy při nadbytku: Hranice mezi nedostatkem a naopak nadbytkem mědi je velice malá. Vzhledem k důležitým funkcím mědi při metabolismu rostlin, již nepatrný nadbytek tohoto prvku je pro rostliny velmi toxický. Toxicita tohoto prvku je způsobena snadným vstupem měďnatého iontu do buňky a mimořádnou schopností tvořit komplexy s řadou organických látek. Měď se váže pevněji než železo, proto při jejím nadbytku rostliny nemohou přijímat železnaté ani železité ionty. Při nadbytku mědi dochází v první řadě k poškození kořenového systému a to již při koncentracích 0,1 ppm (0,1 mg/l) v živném roztoku.

Dávkování: Doporučená koncentrace mědi v živném roztoku se pohybuje v rozmezí 0,001 až 0,01 mg/l. V katalogu naleznete test na určení obsahu mědi v roztoku.

Molybdenem, železem, manganem a zinkem se budeme zabývat v následujícím článku.

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•