Green Home Growshop

Rychlý růst umožňuje brzké dospívání rostlin a zkrácení doby od zasetí po sklizeň. Navíc při použití různých půdních směsí mají kytky po zakořenění tendenci zpomalovat růst. Hydroponie umožňuje rovnoměrný a rychlý růst bez transplantačních šoků a při použití Rockwoolu (doporučuji) v podstatě úplně obchází přesazování.

Zdaleka nejjednodušší na používání je knotový a namáčecí hydroponický systém, které patří do skupiny pasivních hydroponických systémů, protože nepotřebují žádný aktivní rozvod roztoku (pumpy, čerpadla,ventily apod). Základem takovýchto systémů je jednoduchá doprava roztoku ke kořenům rostliny.

Knotový systém je trochu náročnější na stavbu oproti namáčecím systémům. Takové nařezání knotů, jejich umístnění do nádob, pečlivé a přesné prořezání otvorů v pěstebních nádobách, vhodné umístnění kytek nad zásobník roztoku sice vypadá jednoduše, ovšem věřte, že i já, šikovný to kutil, jsem měl problémy :-) Na druhou stranu, celý hydroponický knotový systém lze realizovat i formou dvou do sebe zasazených nádob „kýblovitého“ tvaru. Nejjednodušší namáčecí systém jaký jsem kdy viděl, má formu dětské vaničky s cihlami na dně. Kytky střídavě sedí na dně vaničky a na cihlách. Jednoduché a funkční.

I profesionální knotové systémy mají oproti namáčecím náročnější instalaci, kytky navíc trůní někde nahoře (zásobník zabírá místo pod nimi). Umístění truhlíku je dost nestabilní (knot je přiveden prostředkem dna) a i když si to možná mnoho pěstitelů neuvědomuje, obyčejné převrhnutí kytky i s truhlíkem rostlinu silně vystresuje a zastaví růst na několik dnů.

Namáčecí systém vyžaduje pouze vhodné pěstební médium a velkou nádobu s nízkými okraji pro umístění pěstebních nádob - truhlíků. Kořeny se rozrůstají do šířky - přesně to potřebujeme - a mají dostatek místa pro svůj růst. Rostliny pěstované tímto způsobem jsou díky výbornému zásobení kořenů kyslíkem velice mohutné. Vypěstování jedné úrody trvá stejně dlouho jako u knotových nebo aktivních hydroponických systémů, ovšem s nesrovnatelně menším úsilím – jedná se bezkonkurenčně o nejjednodušší hydroponický systém. Nádoby s rostlinami stojí v truhlících na dně nádoby. Zabírají tak velmi málo místa (vertikálně) a manipulace nebo přemísťování je jednoduché.

Rezervoár naplňte roztokem do výšky 3-5 cm tak, aby stihl mezi zálivkami trochu ustoupit. Doporučuji zalévat málo ale často, aby se dostalo co nejvíc kyslíku ke kořenům. Jestliže musíte odjet například na dovolenou, jednoduše naplňte rezervoár až po okraj – kytky takto vydrží nejméně dva týdny.

Vyjímečné hydroponické médium je kokosový substrát, který je velice populární – je inertní, nemění pH. Na druhou stranu je drahý a má sklon se rozpadat. Nejsem si jistý, jak je to s opětovným použitím, avšak je velmi populární v obchodech se zahradnickým vybavením.

Používejte hydroponická média, které nevyžadují složitou instalaci, jako je rockwool. Rockwoolové kostky můžete použít několikrát po sobě a jsou vyvinuté speciálně pro hydroponii. Přelití není možné a taky odpadá přesazování - prostě položíte už nedostačující kostku na větší a je po starostech.

Někdo raději ušetří peníze za rockwool a používá média na bázi keramzitu a agroperlitu. Agroperlit je v pohodě – je velmi lehký a používá se společně nebo namísto keramzitu. Keramzit se musí proplachovat a je velmi těžký.

Ovšem výhody rockwoolu doceníte až poté, co strávíte hodiny a hodiny přesazováním. Podívejte se ještě jednou – rockwool tak drahý není, navíc se dá použít opakovaně. Agroperlit se časem rozpadá v prášek. Rockwool udrží 10x více vody než hlína, současně je nemožné ho přelít, protože obsahuje velké procento vzduchu. Co je ale nejlepší: odpadá jakékoliv přesazování, sadbovací kostičku položíte na růstovou, a až rostlina vyroste, položíte kostku zase na rohož. Protože rockwool můžete použít znovu a znovu, je skutečný náklad na jednu úrodu spíše třetina až čtvrtina ceny nákupní. Tím se ovšem dostává pod cenu keramzitu který téměř nelze znovu použít. Agroperlit se navíc v suchém vypařuje do vzduchu a usazuje se v koberci. I když je vlhký, tak dotykem oschne a začne se rozptylovat. Z těchto důvodů ho nedoporučuji používat pro indoor pěstování.

Rockwool má jen několik nevýhod – má zásadité pH, takže něčím musíte okyselit živný roztok na pH 5,5, abyste srazili rockwool z jeho běžných pH 7,7 na požadovaných pH 6,5. Dobře poslouží například běžný ocet nebo prostředky pro snížení pH (přípravky naleznete v katalogu). Rockwool se za sucha nepříjemně zahryzává do kůže, mokrý je bez problémů.

Rockwool je vhodné si předem připravit – namočte ho na 24 hodin do roztoku obsahující rybí emulzi, stopové minerály a kyselinu fosforečnou a roztok potom vymačkejte. Takováto úprava vám ušetří pozdější starosti se správným pH, protože stáhne pH rockwoolu k neutrálu.

Hydroponie by se měla používat pro indoor pěstování nebo pro pěstování ve sklenících – urychluje růst a květ takže sklízíte více a dříve. Hydroponie zavlažuje rostliny denně, což také přispívá k rychlejšímu růstu. Hlavní rozdíl mezi pěstováním v hlíně a hydroponií je v tom, že hydroponické médium - na rozdíl od hlíny – zadržuje hodně vody, vysušuje se rychle a díky schopnosti udržovat vysoké procento vzduchu nevznikají problémy při přelití kytek. Hydroponicky pěstované rostliny nezískávají živiny z hlíny ale z živného roztoku. Hydroponie významně snižuje starosti se zbytky hnojiv uložených v půdě (zasolení půdy) a s nedostatkem kyslíku v půdě – čištění pěstebního média není většinou nutné.

Při porovnání s pěstováním v půdě, stačí při hydroponickém pěstování pro stejnou kytku menší pěstební nádoby. Hydroponický třílitrový truhlík postačí rostlině až do úplné dospělosti. V hlíně by to nebylo možné, protože kořeny brzy využijí všechny živiny obsažené v půdě a přestane se jim dostávat kyslíku. I s hodně rozvinutým kořenovým systémem dostává hydroponicky pěstovaná kytka dostatek živin z pravidelných zálivek a médium dopravuje kyslík ke kořenům v malém truhlíku výrazně lépe, než půda.

Pěstitel má možnost upravit složení každé zálivky, takže během celého životního cyklu rostliny můžete kontrolovat jaké živiny rostlina může čerpat té které životní fázi. Zalévání lze plně automatizovat, takže závisí jen na obsahu vaší peněženky, co si uděláte sám a co za vás již bude dělat technika.

Hydroponie zkracuje pěstební čas, takže můžete sklízet dříve. I jednoduchý hydroponický systém přináší rychlejší a méně pracné výsledky než pěstování v hlíně. Hydroponii není vhodné kromě případu, že pěstujete ve skleníku, používat outdoor (venku).

Je naprosto nezbytné podrobně sledovat rostliny, aby se příliš nevysušili, jinak se zničí kořínky. Jestliže nebudete schopni zalévat rostliny každý den, musíte jim dodat tolik roztoku, aby kořeny zůstaly vlhké až do další zálivky. Jinak můžete o svou úrodu snadno přijít.

Tradičnější AKTIVNÍ hydroponické systémy zde probírat nebudu. Není žádný důvod, proč dělat věci složitější než jsou. Aktivní hydroponické systémy potřebují vyměnit roztok nejdéle po třech týdnech až jednom měsíci, ovšem pasivní hydroponické systémy mají situaci notně ulehčenou. Prostě vypláchněte nádobu alespoň jednou měsíčně čistou vodou – zabráníte tím zasolování roztoku, nový živný roztok dodá dostatek živin. Doporučuji použít celkem 4-6 roztoků, 2 až 3 v růstové fázi a 2 až 3 během květu.

Jestliže klesá pH roztoku (stává se příliš kyselým), musíte roztok měnit častěji. Díky přechodu kationů se roztok stává stále kyselejším, důsledkem je, že se živiny obsažené v roztoku stanou pro rostlinu nedostupné. Malý pokles se dá vyrovnat přípravkem pro zvýšení pH, ovšem záhy musí stejně následovat výměna roztoku za nový. Měřte pH pěstebního média nejlépe před každou zálivkou, abyste zpozorovali případné změny hned na počátku.

Na nekrytém pěstebním médiu v prostředí s vyšší vlhkostí začnou růst řasy, které obarví rohož do zelena. Zabráníte tomu tak, že necháte rohože v původním igelitovém obalu a když na ně budete posazovat pěstební kostky, uděláte pouze dva kolmé řezy ve tvaru X o velikosti pěstební kostky. Vzniklé cípy zvedněte nahoru, vložte kostku a nechte cípy opírat se o boky pěstební kostky.

Pěstujete-li v truhlíkách, nasypte nahoru trochu štěrku. Štěrk se vysušuje velice rychle a zabraňuje tak tvorbě řas. V žádné literatuře jsem nenašel vysvětlení, a ani z vlastních zkušeností však nemohu říci, že by řasy rostlinám nějak škodily. Problém je spíše to, že jsou špinavé, nevzhledné a mohou poskytovat útočiště nechtěným hmyzím návštěvníkům.

RECYKLACE

Používejte čtvercové pěstební nádoby pro lepší využití prostoru. Originální pěstební nádoby jsou samozřejmě nejlepší, ovšem pěstovat lze v podstatě v jakémkoliv inertním materiálu. Nepoužívejte tetrapakové obaly (např. od mléka nebo džusu) – nejdou pořádně dezinfikovat a pravděpodobně by vám zanesli do pěstírny plísně.

Před novým zasetím vždy řádně sterilizujte všechny nádoby, hadičky, nářadí a nástroje ale i pěstební médium. Sterilizujte roztokem tří polévkových lžic bělidla (např. Savo) na pět litrů čisté vody. Nechte vše – i pěstební médium – několik hodin pořádně nasáknout, potom ho několikrát vypláchněte čistou vodou a pořádně vymačkejte.

Příště se budu věnovat zatím trochu opomíjenému pěstování pod širým nebem.

Předcházející díl: Domácí pěstování - díl VIII. - Květ

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•