Green Home Growshop

Výživa rostlin má tři základní složky, které musíme vždy brát na zřetel:

1. dusík
2. fosfor
3. draslík

Procentuální podíl každé složky je většinou uveden na etiketě každého hnojiva v pořadí N-P-K (Nitrogen - Phosphorus - Kalium neboli dusík - fosfor - draslík). Hnojivo 3-35-10 bude tedy mít 3 procenta dusíku, 35 procent fosforu a 10 procent draslíku.

Vhodná výživa rostlin obsahuje ještě další, tzv. druhotné živiny a stopové prvky. Druhotné živiny jsou vápník, síra a hořčík. Stopové prvky jsou bor, měď, molybden, zinek, železo a mangan.

V závislosti na věku rostliny a na typu pěstování je třeba dodávat různé živiny. Pro klíčení je potřeba vysoký obsah P (fosforu) a nízký obsah N a K (dusíku a draslíku). Fáze růstu vyžaduje vysoký obsah N - výborná je lidská moč, kterou můžete použít pro zalévání v poměru 1 díl moči : 16 dílů vody. Ovšem pozor, nejedná se o kompletní hnojivo. Nejlepší výsledky dosáhnete při použití profesionálního hnojiva v předepsaném dávkování - mě se osvědčilo hnojivo Plagron Alga.

Máte-li málo peněz, mnoho volného času a nejlépe menší zemědělskou usedlost, můžete zkusit vytvářet hnojiva vlastní. V našich zeměpisných šířkách je nejčastější nedostatek vápníku, hořčíku, síry a železa. Mírný nedostatek se téměř ani neprojeví, výrazný nedostatek nebo naopak přebytek některých stopových prvků má za důsledek celou škálu problémů, počínaje nižší úrodou, větší náchylností k plesnivění, menší odolností vůči škůdcům až po některé nemoci. 20 litrů růstové hydroponické zálivky získáme tedy smícháním vody a lidské moči v poměru 16:1. V úplně první fázi po zpuštění systému obohatíme zálivku o 5 polévkových lžic dolomitického vápence, aby sme kytkám dodali dostatek dusíku, vápníku a hořčíku.

Čtenář ať si laskavě povšimne, že rostliny vstřebávají tyto látky vždy mnohem lépe v jejich vzájemné kombinaci - například rostlina s nedostatkem vápníku nedokáže přijmout téměř žádný hořčík, příkladů naleznete v odborné literatuře přehršel.

Pro zvýšení obsahu hořčíku a síry se dodává 2 čajové lžičky hořké soli (hořkou sůl koupíte v lékárně jako projímadlo).

Ještě lepší, ovšem v našich končinách velice nedostupné, jsou tabákové stonky smíchané s dusičňanem draselným - obsahují vše potřebné ve správném poměru.

Hnojiva s převahou P-N, neboli dusíku a fosforu, jsou výborná hnojiva pro fázi růstu a svůj význam mají i později ve fázi květu.

Dusičňan draselný je odpovědný za snižování mužské potence a při pravidelné konzumaci vede až k impotenci. Takže pěstujete-li rostliny také na vaření, použijte spíše rybí emulzi nebo jiné organické hnojivo. Poslední tři až čtyři týdny už dusičňan draselný nepoužívejte v žádném případě.

Většina hydroponických roztoků by měla obsahovat 150 - 600 rozpuštěných pevných částic na jeden milion (ppm = parts per million in disolved solids), optimum je ppm v rozsahu 300-400. Hydroponické roztoky lze měřit elektrotechnickým měřičem vodivosti roztoků (pracuje na principu běžného ohmmetru), větší objemy roztoků se jinak ani nedají pořádně uhlídat.

Věnujte také pozornost vhodnému promíchání roztoku. Rozpuštěné částice klesají většinou ke dnu, kdežto výživné látky většinou plavou u povrchu. Především (ale ne pouze) u pasivních hydroponických systémů proto běžně dochází po pár zálivkách k přesycení horní části roztoku živinami. V takovém případě zalijte kytky několikrát pouze čistou vodou - indikátorem je v tomto případě barva. Když dochází k „překrmování“, listy začínají tmavnout, získávají sytější zelenou barvu. Změna není nijak výrazná, ovšem při každodenním kontaktu to nelze přehlédnout. Po pročištění rostlin čistou vodou rostliny zase získají zpět svojí (mírně) světlejší barvu.

Pumpování je technika používaná především při pěstování v půdních substrátech, při které se rostliny zalévají častěji, růst probíhá rychleji. Jedná se o potenciálně nebezpečnou techniku - snadno dojde k přelití. Zahrádku je nutné sledovat denně, prvních pár dnů je nutné být u každé zálivky, aby ste předešli přelití. Používejte řidší roztoky, cca 25%, a minimálně jednou měsíčně provádějte vypláchnutí celé soustavy. Každou druhou zálivku provádějte čistou vodou.

Kořeny budou moci mnohem lépe dýchat, budete-li do zálivek přidávat hnojivo s obsahem čistého peroxidu vodíkuc anebo přímo čistý H₂O₂ v nízkých koncentracích. U výše zmiňovaného pumpování nemáte ani jinou možnost - kořeny by jinak nedostali téměř žádný kyslík. Změřte pH používané hlíny a podle výsledku dolaďujte pH zálivky. Znám pár pěstitelů, kteří se peroxidu vyhýbají právě kvůli problémům s pH.

Pěstební médium (a hlína obzvlášť) musí mít dobré odvodnění. Vezměme příklad: kytky v květníkách s obyčejnou hlínou je vhodné zalévat tak jednou týdně. Jakmile zlepšíte odvodnění hlíny, můžete zalévat každých 3-5 dnů. Agroperlit nebo lávová drť výrazně zlepší odvodnění pěstebního média a také způsobí, že budete muset zalévat až dvakrát častěji. Kytky takhle vlastně pumpujete, a ty mají tendenci růst rychleji díky lepšímu přísunu kyslíku ke kořenům. Před další zálivkou by pěstební médium mělo být téměř suché.

Zajímavou alternativou je použití silnější zálivky, kterou použijete jenom každé třetí zalití. Živiny zůstanou rozpuštěné (správnější by snad bylo říst uložené) v hlíně. Další dvě zálivky čistou vodou sice vypláchnou z hlíny nějaké živiny, které by byly normálně využity, ale vypláchnou mnohem lépe také veškeré zbytkové soli po hnojení. Pozor, toto nelze použít pro hydroponické pěstování.

Ukončete veškeré hnojení NEJPOZDĚJI dva týdny před sklizní, aby kytky nechutnali jako hnojivo, ale jako kytky. Toto se týká jak pěstování v půdě tak hydroponie.

POZOR - NEPŘEHNOJUJTE!
Vaše kytky to zabije. Vždy si přečtěte návod na hnojivu před tím, než ho použijete. Zkoušíte-li nové hnojivo jak pro hlínu tak pro hydroponii, vždy začněte na nižších koncentracích, než jsou doporučované (já sám začínám na polovině). Dávky postupně zvyšujte, přičemž rostliny pozorně sledujte.

Začátečníci se dopouštějí nejčastěji dvou chyb:

1. zamění dávkování pro hydroponii s dávkováním pro pěstování v hlíně. Hlína obsahuje (stěží odhadnutelné) množství živin, takže není vůbec žádný problém přehnojit.
2. řídí se pravidlem silnější hnojivo = silnější výsledný produkt. Kdo dočetl tento článek až sem ví, že to prostě není pravda.

Máte-li pocit, že kytky dostávají víc, než je vhodné - pozorný pěstitel toto pozná podle barvy - vypláchněte rostliny několikrát čistou vodou. Jsou-li kytky opravdu zelené, vysaďte jakékoliv hnojivo na pár dnů aby ste získali jistou, že nepřehnojujete.

A na závěr malá rekapitulace:

• nepřehnojujte
• nepřehnojujte
• nepřehnojujte
• vyplachujte hydroponický systém i kytky pěstované v hlíně alespoň jednou za měsíc čistou vodou
• dva nebo i tři týdny před sklizní už nehnojte - používejte jenom čistou vodu
• budete-li rostliny jíst, vyhýbejte se dusičňanům, především dusičňanu draselnému. Poslední tři týdny už jsou dusičňany naprosté tabu.

Příště: pokračování informací o výživě, konkrétně doporučené hodnoty pH a vliv hnojiv na pH a také něco málo o hnojení postřikem na listy.

Předcházející díl: Domácí pěstování - díl XII. - Pěstování v půdě

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•