Green Home Growshop

Jak jsem již říkal, úroveň pH živného roztoku může krmi vašich miláčků úplně zničit. Úroveň pH mezi 6,2 a 6,7 je nejlepší - nedochází při ní k žádnému blokování živin a ty mohou být optimálně vstřebány rostlinou. Při hydroponickém pěstování je nutné upravovat pH zálivky před každým napuštěním systému. Kyselina fosforečná se používá na snížení pH, vápno nebo potaš (uhličitan draselný) se používá pro zvýšení pH. Nezbytná součást výbavy každého pěstitele je pH-metr - v E-KATALOGU naleznete mnoho typů, lze také zakoupit kombinované meřicí přístroje, které zároveň měří EC a/nebo i teplotu. Měřte hlínu/hydroponické médium, živný roztok a také vodu na zalévání. Většina neutrálních pěstebních médií „ocení“ trochu octa pro úpravu surového média na přibližnou hodnotu pH mezi 6,5 až 7.

Většina hnojiv způsobí změnu pH v hlíně. Přidávání hnojiv do půdy způsobí téměř vždy okyselení půdy.

V průběhu životního cyklu rostliny se neustále zvyšuje množství solí v půdě. Půda se zasoluje rozpadem hnojiv a zvyšující se obsah solí vede k jejímu okyselení. Vysoká slanost a kyselost půdy vede k zastavení růstu rostliny a někdy až dokonce k jejímu úplnému zakrnění. Průvodním jevem je hnědnutí listů. Čím je rostlina starší, tím více ztrácejí kořeny schopnost dopravovat živiny nahoru, tam kde jsou potřeba. Od šestého týdne života rostliny se začíná používat hnojení postřikem na listy - jinak stěží předejdete hromadění solí v hlíně a zabezpečíte správný přísun živin do všech částí rostliny. Postup je velice snadný: Rozpusťte hnojivo v teplé vodě a postříkejte roztokem všechny listy. Listy vstřebají hnojivo přímo „do žil“. Jestliže budete současně hnojit i klasicky, zaléváním, počítejte s tím, že starší rostlina vstřebá hnojivo lépe přes listy než pomocí kořenů, a proto není žádný problém rostliny přehnojit.

Hnojení postřikem na listy je jeden z nejjednodušších způsobů jak zvýšit výnos, zkrátit pěstební dobu a zvýšit kvalitu produktu v dobře větraných pěstebích prostorech, bez ohledu na to, jestli používáte zvyšování obsahu CO₂ nebo ne. Připravte si růstové hnojivo podle svého oblíbeného receptu, nebo raději použijte zvláštní hnojiva určené přímo na postřik listů. Nepoužívejte hnojení postřikem v pozdější fázi květu, konzumovali by ste společně s kytkou i hnojivo. Postřik ukončete nejpozději 2 až 3 týdny před sklizní. Každý týden omývejte listy čistou vodou, předejdete zalepení a ucpání průduchů na listech. Hnojení se doporučuje provádět každý nebo každý druhý den.

Nejlepší čas pro hnojení postřikem je mezi sedmou a desátou hodinou ranní a po páté večer. Je to proto, že v této době jsou průduchy na spodní straně listů otevřeny. Nejvhodnější teplota pro postřik je okolo 22°C. Při teplotě vyšší než 26°C jsou průduchy už úplně uzavřené.

Když je venku teplo, snažte se postřik provádět během chladnějších denních období, naopak je-li zima, počkejte na teplejší část dne. Možná budete muset rostliny stříkat ve dvě ráno, jestliže to je jediná část dne, kdy teplota klesne pod 26°C. Postřik by měl být nanášený v co nejjemnějších kapičkách - použijte kvalitní rozprašovač. Úroveň pH hnojiva udržujte mezi 6,2 a 7,0. Můžete použít jedlou sodu pro zvýšení, resp. ocet pro snížení pH. Vždy je lepší stříkat často a málo než občas rostliny „vykoupat“ v hnojivu. Používejte zvlhčovadlo, jinak se postřik promění v malé vodní kuličky. Tento efekt může být sice hezký na pohled, ovšem kapky vody na listí fungují jako malé lupy nebo světelné hranoly - silná lampa v blízkosti vypálí do listí malé hnědé tečky (které si pěstitelé rádi pletou s nějakou záhadnou nemocí). Nikdy nestříkejte na zapnutou, horkou lampu.

Asi nejlepší hnojení postřikem na listy dosáhnete namixováním hnojiva s „bublinkatou“ vodou namísto normální. Voda sycená CO₂ společně s hnojivem odevzdá i kysličník uhličitý přímo do listů.

Hnojení postřikem je v odborné literatuře doporučované především jako prostředek pro zajištění dostatečného přísunu živin rostlině i v době, kdy již běžně začínají problémy se sníženou schopností rostliny přijímat živiny kořeny a se zvyšující se slaností a kyselostí půdy.

UPOZORNĚNÍ: je velmi důležité, abyste během sklizně a před usušením listy důkladně omyli čistou vodou - budete-li je konzumovat (proč by ste je jinak pěstovali, že :-), mohli by na nich zůstat dusičňany.

Rybí emulze smrdí, netopýří guáno není příliš hygienické, klasická hnojiva bývají plná dusičňanů. Proto se v případě hydroponického pěstování, kdy nám navíc nezáleží na každém gramu a každém dnu, o který si přiblížíme sklizeň (rozuměj, neděláte-li to na kšeft), postřik příliš nepoužívá. Já sám při hydroponickém pěstování postřik nepoužívám. Jsem ovšem trochu posedlý čistým, přírodním způsobem pěstování, takže se nenechte odradit. Uvědomte si však, co všechno můžete dostat do svého těla při konzumaci produktu, který jste si nevypěstovali sami.

Příště se podíváme na zoubky umělému zvyšování obsahu CO₂.

Předcházející díl: Domácí pěstování - díl XIII. - Výživa rostlin

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•