Green Home Growshop

Není jednoduché sestavit systém na obohacování vzduchu o CO₂ bezpečně, levně a pohodlně. CO₂ je nejlepší používat na květ, protože tehdy je rostlina nejkošatější a přístup vzduchu k listům je ztížený. Pěstujete-li vevnitř pouze vegetativně (jen růst) a květ necháváte na venek, nemusíte se o CO₂ příliš zajímat - výjimku tvoří ti šťastlivější z vás, kteří mají hermeticky uzaviratelný skleník (u nás ho snad ani nikdo neprodává)…

Pro běžné indoor systémy je vhodné používat CO₂ bomby, jako se používají v potravinářství. Vstupní náklady jsou sice vysoké, ovšem z dlouhodobého hlediska už to tak hrozné není. Systém s CO₂ bombami není vhodný pro velmi malé ani pro rozsáhlé systémy.

Základní CO₂ systém se skládá z následujících komponent:

• 8kg potravinářská EURO CO₂ bomba (prázdná) (do 4.000,- Kč)
• regulátor (do 8.500,- Kč)
• časovač nebo spínač (okolo 1.000,- Kč)
• jedna náplň CO₂ (do 500,- Kč)
• příslušenství - hadice, držák, elektroinstalace atd. (do 2000,- Kč)

Levnější varianta, kdy synchronizujeme vypouštění CO₂ s lampami a (inverzně – viz. níže) s ventilátorem, vychází tedy okolo 16.000,- Kč.

Existuje i profi varianta, ta ovšem pro vyhodnocování používá čidlo napojené na řídící jednotku, která umožňuje měřit a řídit vše - celý pěstební proces. Průmyslový systém se vyplácí až při velkých instalacích, kde by bylo zvyšování obsahu CO₂ z lahví neekonomické.

V malém pěstebním prostoru vydrží bomba přibližně 2 měsíce. Skutečná výdrž bomby je závislá na vypouštěném množství, četnosti vypouštění, způsobu ventilace a světelném režimu. V malých systémech je zvyšování obsahu CO₂ trochu kanón na vrabce…

Obecně se doporučuje vypouštět CO₂ přímo na vrcholky kytek během jejich dne, samozřejmě mimo dobu, kdy máte puštěné hlavní odtahové ventilátory.

Je jasné, že během květu bude spotřeba nižší – svítíte kratší dobu. Systémy, které se dokáží uchladit jenom díky (téměř) neustálé a masivní výměně vzduchu v pěstebním prostoru, nejsou pro obohacování pomocí CO₂ vhodné přímo. Bez pořádné klimatizace nemá smysl vůbec uvažovat o obohacování.

Zajímá-li vás vliv obohacování CO₂ na přírodu, tak vězte, že CO₂ z lahví je k přírodě šetrnější než různé způsoby jeho výroby. Výroba CO₂ pomocí fermentace, generátorů CO₂ nebo míchání jedlé sody s octem vytváří CO₂ nové, které přispívá k tvorbě skleníkového efektu.

Jednoduchý CO₂ generátor je třeba propan-butanový vařič. Ke správné funkci potřebuje pouze vhodnou dopravu spalin (vyrobeného CO₂) k vrcholkům kytek. Jeho zásadní nevýhodou je nežádoucí ohřev pěstebního prostoru. V žádném případě tedy nelze opomenout požární bezpečnost a pořádný návrh ventilace. Při velkých instalacích jsou generátory CO₂ jediným možným řešením.

Mícháním octa s jedlou sodou také vzniká CO₂. Jeho uvolňování je v podstatě neregulovatelné a navíc dost pomalé. Musíte-li často větrat, tak na to rovnou zapomeňte. A jak na to? Vezměte ocet, nalijte ho na jedlou sodu a zavřete za sebou dveře. Při nejbližší výměně vzduchu v pěstebním prostoru přijdete o vytvořené CO₂. Postup dost těžkopádný, který téměř nelze zautomatizovat a vyžaduje vaší každodenní pravidelnou přítomnost. Ovšem kdo by nechtěl ušetřit minimálně 15.000 Kč, že…

Další možnost je fermentace, během níž vznikají kvasinky, které produkují alkohol, který kvasinky zase hned zabíjí. Připravte se na to, že budete potřebovat hodně prostoru. Při fermentaci se spotřebovává velké množství cukru – pětikilový pytel vám vydrží 2-3 týdny. Skleněná trubka uzavírající vrchol kvasné nádoby ohnutá na horním konci směrem dolů a ukončená ve sklenici s vodou vám umožní alespoň podle množství bublinek přibližně odhadovat množství vyrobeného CO₂.

Zkuste míchat ocet s jedlou sodou, čajová lžička vhozená do litru octa (POZOR – těsně před opuštěním místnosti!) postačí na několik hodin (než budete muset větrat). Zbylý ocet lze ještě jednou-dvakrát použít. MNOHEM levnější je však použít přírodní a snadno dostupné suroviny

• 1,2 decilitru cukru (dva velké a jeden malý panák)

• přibližně stejné množství moči (ano, opravdu moči, lze nahradit prostředkem pro zlepšení kvasu, který se používá v pivovarech, bohužel neznám jeho obchodní název v České republice)

• kvásek (nejlepší je z pivovaru)

• 4 litry vody

Poznámka: množství cukru netradičně udávám v decilitrech, aby šlo snadno porovnat množství vyrobeného CO₂ s množstvím spotřebovaného cukru – je přibližně poloviční, tzn. že na každé deci cukru vyrobíte půl deci CO₂.

Pětilitrovou nádobu pořádně vybělte (třeba savem), pořádně vypláchněte, a naplňte výše uvedenými surovinami. Promíchejte nebo lépe uzavřenou nádobu důkladně protřeste a udržujte při teplotě 25°C. V pěstebním prostoru 2x1m je vhodné najednou nechat běžet 4-6 takovýchto lahví. Jedna láhev vydrží dva týdny, nastartuje novou lahev každé tři dny. Tento způsob jsem sám vyzkoušel a výsledky jsou prostě úžasné – za osm dnů rostliny vyrostli o 38cm (normální je tak do 25 cm). Nejlepší nádoby jsou běžně prodávané skleněné nádoby určené ke kvašení domácího vína – mají vhodný tvar, navíc k nim lze za pár korun dokoupit veškeré potřebné příslušenství – baňku s vodou, do které vede skleněná trubička z (důkladně uzavřené) nádoby – probubláním CO₂ vodou jednak zamezíte přístupu mikrobů, jednak máte optickou kontrolu nad kvašením.

Další možnost, jak zvyšovat obsah CO₂ je stříkání rostlin sifónem (vodou s obsahem CO₂). Váhal jsem, jestli tuto techniku vůbec zařadit do článku – tato technika má mnoho zarputilých příznivců i stejně zarputilých odpůrců. Nakonec ji zde uvádím, protože si myslím, že v malých a málo větraných prostorech najde uplatnění. Ve větším objemu se silně prodraží. Používejte vodu s co nejmenším obsahem sodíku – nejlépe klasický sifón, ne minerální vodu. Každé dva až tři postřiky použijte namísto sodovky čistou vodu. Tato technika znamená hodně manuální práce, kterou nelze automatizovat, ale myslím si, že tak je to dobře. Myslím, že trávit čas mezi kytkami je nádherný pocit, který vás tak nějak navrátí k přírodě a tím i k sobě samému… Postřik lze také hned smíchat s hnojivem tak, jak se zmiňuji v minulém článku. Je třeba si dávat pozor na zvýšenou vlhkost – během noci je nezbytné prostor kvalitně odvětrat. Jinak se brzy objeví houby a plísně a také se začnou prodlužovat stonkové články (kdo čte náš seriál od začátku tak ví, proč je vhodné udržovat stonkové články krátké). Bližší informace k postřiku rostlin naleznete zde.

I když zvyšování obsahu CO₂ ve vzduchu vede k 30-100 procentnímu zvýšení výnosů, tak složitost, cena, požadavky na prostor, nebezpečí a časová náročnost většinu pěstitelů odradí. Jestliže zabezpečíte rostlině dostatečný přísun (normálního) vzduchu s alespoň 200ppm CO₂, bude schopna bez problémů provádět fotosyntézu. Ve většině skříní budete potřebovat nové CO₂ minimálně každé dvě až tři hodiny. Pěstitelé z města se také asi spokojí s vyšší koncentrací CO₂ v ovzduší a nemají proto potřebu obohacovat.

V časopise High Times se vícero pěstitelů zmíňuje, že vysoký obsah CO₂ těsně před sklizní snižuje potenci rostlin. Doporučuji tedy vypnout CO₂ systémy cca. dva týdny před sklizní.

Příště trochu o ventilaci.

Předcházející díl: Domácí pěstování - díl XIV. - vliv hnojiv na pH, hnojení postřikem na listy

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•