Green Home Growshop

1. Teplota:

Rostliny pocházejí z různých klimatických pásem, rozličných nadmořských výšek, z tropických zemí, nebo ze zemí kde se roční období střídají a také z míst, ve kterých je teplotní rozdíl mezi nocí a dnem obrovský. Je dobré znát, odkud rostliny pocházejí a vytvořit jim takové prostředí, aby se cítily „jako doma“. Každý druh má svojí maximální a minimální teplotu, při které je schopný zdravě růst. Optimální teplota je nutná pro klíčení i pro další životní projevy rostlin, jako je fotosyntéza, příjem vody a živin, dýchání a transpirace. Rozhodujícím zdrojem tepla je sluneční záření nebo umělý zdroj osvětlení.

Teplotní optimum rostlin, kterým se daří v našich podmínkách, tedy v mírném pásmu, je většinou mezi 21-30 stupni. Při indoor pěstování pokud máme silné osvětlení a neobohacujeme vzduch o CO₂, je teplotní optimum mezi 27-32 stupni.

Nízká teplota:

Teplota by neměla klesnout pod 21 stupňů. Chladnější prostředí, než je optimální, způsobuje poškození rostlin. Rostliny jsou slabé a nemohou se bránit před napadením plísní a bakterií. Při teplotách blížících se k nule a nižších se voda v těle rostlin přeměňuje v drobné krystalky, což velmi poškozuje tkáně a rostlinky postupně odumírají.

V noci může být teplota nižší (cca 18 stupňů). Celá řada druhů to dokonce vyžaduje. Teplota by však neměla klesnout pod 15 stupňů. Teplota kolem 10 stupňů způsobuje mírný šok a nižší než 5 stupňů rostliny zabíjí. Je proto důležité udržovat rostlinky v teple, obzvláště kořeny. Pokud máme v pěstírně zimu od země, je lepší květináče vyzvednout.

Jak poznáme, že teplota je příliš nízká?

Pokud začnou listy tmavnout a postupně uvadat, pravděpodobně je našim rostlinám zima.

Vysoká teplota:

Teplejší prostředí, než které rostlinám vyhovuje, je ničí stejně jako chladnější. 32 stupňů je maximální teplota, při které se rostlinám daří v dobře větrané pěstírně. Kombinace vysoké teploty a prudkého osvětlení je nesmírně nebezpečná.

Jak poznám, že je teplota příliš vysoká?

Žluté a černé skvrny na listech mohou být způsobené spálením. Také zahnědlé konečky listů jsou způsobené vyšší teplotou než je optimální. Nakonec listy začnou opadávat.

Teplotní optimum může být trochu vyšší, pokud používáme silné osvětlení a obohacujeme vzduch o CO₂. Nejnovější data udávají až 35 stupňů, ale pouze za předpokladu, že máme dobrý ventilační systém.

2. Vlhkost:

Relativní vlhkost tvoří přítomnost vodních par ve vzduchu. Vlhkost se měří v procentech od 0 do 100. Velmi suchý vzduch má hodnotu téměř nulovou a vzduch prosycený vlhkostí, který můžeme vidět ve formě par a mlh, se pohybuje na stupnici těsně pod stovkou.

Vzdušná vlhkost je pro rostliny velmi důležitá. Rostliny dýchají pomocí otvorů - průduchů umístěných na spodní straně listů. Funkce průduchů a tím i výměna plynných látek (CO₂, O₂) je silně závislá na dostatečné vlhkosti v blízkém okolí rostlin. V případě, že rostlina trpí nedostatkem vody, nemůže probíhat výměna plynů (průduchy se uzavírají), fotosyntéza se zastavuje a rostlina strádá. Nemůže také probíhat ochlazování přehřátých rostlin odpařováním vody.

Většině rostlinám mírného pásu se nejvíce daří, pokud je relativní vlhkost v rozmezí 60-70%. Semenáčkům a klonům se obvykle lépe daří při vyšší vlhkosti (65-70%). Nemají ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a proto nedokážou přijímat vodu dostatečně rychle. Vyšší vlhkost nám zajistí, že mladé rostlinky budou chráněny před vysycháním. Naopak v době květu je dobré vlhkost trochu snížit.

Nízká vlhkost:

Při nízké relativní vlhkosti zůstávají průduchy neustále otevřené a rostlina ztrácí příliš vody a uvadá. Při delším usychání se naopak průduchy uzavřou a rostlina nemůže přijímat CO₂ ze vzduchu. Pozastaví se růst a nakonec rostlina umírá.

Vysoká vlhkost:

Při vysoké vlhkosti vzduchu se rostlinám nedaří zbavit přebytečné vody. Zpomalí se nebo dokonce zastaví rozvod živin. Při vyšší vlhkosti se daří plísním a houbám. Zvyšuje se tedy riziko výskytu různých chorob u rostlin.

Vlhkost vzduchu závisí na celé řadě faktorů:

Nejdůležitějším faktorem ovlivňující vlhkost je proudění vzduchu. Pohybující se vzduch absorbuje více vlhkosti. Pomocí správného ventilačního systému můžeme snižovat vlhkost prostředí na požadovanou hodnotu.

Dalším faktorem je teplota okolí. V tabulce můžete vidět závislost množství gramů vody absorbované vzduchem na teplotě v místnosti o velikosti 25 m3 (3x3 m a 2,5 m vysoké):

Z tabulky vyplývá, že pokud se zvedne teplota zhruba o 10 stupňů, vlhkost vzduchu se zdvojnásobí. Nesmíme však zapomenout, že pokud máme v místnosti topení na plyn (např. vawky), vlhkost vzduchu naopak s rostoucí teplotou klesá a to až na 40%. Když vlhkost vzduchu klesá, je ji potřeba uměle zvyšovat, aby naše rostliny nevadly a neosychaly. Existují různé podoby zvlhčovačů vzduchu. Nejlevnější způsob je umístit v místnosti nádobu s vodou. Voda se bude z nádoby odpařovat a vlhkost vzduchu poroste. Tato metoda ale není příliš účinná. Další možností je rostliny rosit rozprašovačem vody. Nejúčinější, ale také nejnákladnější, je si zakoupit zvlhčovač vzduchu. Zvlhčovače vzduchu optimálně zvlhčují vzduch sterilní vodní parou, která vzniká odparem v tenké vrstvě na topném prvku, tzv. „filmový var“. Vysoká teplota spolehlivě likviduje choroboplodné zárodky a v odpařovací misce se zároveň zachytávají i veškeré další nečistoty obsažené ve vodě. Vodní pára se dále mísí ve zvláštní komoře se vzduchem a ochlazuje na optimální teplotu.

Posledním faktorem je osvětlení. V noci nebo pokud nesvítíme vlhkost vzduchu roste - rostliny za tmy vypařují velké množství vody. Proto je nutné větrat i v době, kdy nesvítíme. Jinak by nám vlhkost vzrostla nad požadovanou hodnotu.

V předchozím díle domácího pěstování jsme se dozvěděli, jak můžeme teplotu a vlhkost kontrolovat a regulovat (díl XVI. - Ventilace). V dalším díle probereme hnojení.

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•