Green Home Growshop

Podaří-li se nám zabránit výskytu škůdců hned na začátku, tím lépe. Než začneme s pěstováním, musíme pěstírnu řádně připravit. Je třeba celou místnost důkladně vydrhnout a vydezinfikovat. Při používání desinfekčních přípravků musíme být opatrný, mohou být škodlivé pro rostliny, lidi nebo domácí zvířata.

I když jsme neměli v předcházející sezóně žádné problémy se škůdci, je lepší místnost před každým novým pěstováním opět vydezinfikovat. Pokud si chceme přinést novou rostlinku, nejdřív ji důkladně omyjeme a prohlédneme. Nějakou dobu ji necháme v „karanténě“. Až když se neobjeví žádní škůdci nebo choroby, přeneseme ji do pěstírny.

Do pěstírny by neměli vést žádné zbytečné otvory. Škodlivý hmyz, ale i plísně a bakterie se mohou dostat dovnitř spolu s čerstvým vzduchem, proto je lepší na přívodu instalovat filtr. Na vstupu můžeme pověsit závěs například z polyetylénu. Vytvořené zádveří slouží jako ochranná bariéra proti hmyzu a ostatním škůdcům. Po vstupu nejdříve zavřeme dveře, až poté odhrneme závěs.

Pokud máme nějaká domácí zvířata, třeba pejska, neměli bychom je příliš pouštět do pěstební místnosti, mohou totiž škůdce přinést na své srsti zvenčí. Stejně tak je můžeme přinést i my. Pokud jsme venku pracovali na zahrádce, je lepší si nejdříve umýt ruce a případně se i převléci, než se začneme starat o rostlinky doma.

Bohužel, i když je pěstitel sebevíc opatrný, dříve nebo později se nějaký škůdce objeví. Co tedy s tím? Pravidelně kontrolujeme rostliny a hledáme známky hmyzu, skvrn, dírek v listech, hnědnutí vrcholků listů a uvadlých větviček. Najdeme-li navzdory všem opatřením na rostlině škůdce, musíme použít něco, co zabije škůdce a ne nás. Na trhu se můžeme setkat s celou řadou různých postřiků - od drastických, které zahubí vše, často i naše rostlinky, až po postřiky založené na přírodní bázi. Ty většinou účinkují pouze proti jednomu škodlivému druhu. Abychom zvolili správný postřik, musíme nejdřív určit, o jakého škůdce se jedná.

Mezi nejobávanější škůdce našich zahrádek určitě patří svilušky, mšice, molice a třásněnky.

Svilušky bývají nejčastější příčinou našeho trápení. Napadají okurky, papriky, baklažány, většinu druhů květin a mnoho dalších rostlin pěstovaných ve sklenících. Sviluška je rovněž jedním z nejčastěji se vyskytujících škůdců pokojových rostlin. Jsou to skoro mikroskopičtí roztoči a těžko se hledají. Dospělé svilušky jsou asi 0,5 mm velké se 4 páry nohou. Pohybují se pomalu a na spodní straně listů tvoří husté pavučinky. Sviluška poškozuje rostlinu vysáváním listů, většinou odspodu. Její přítomnost zjistíme, když podrobných prohlížením listu objevíme jemné pavučinky a skoro nezřetelné dospělce světlé barvy s dvěma fleky na hřbetní části. Vzhledem k jejich velikosti je lepší si na důkladné prozkoumání vzít lupu. Na vrchní části listů lze pozorovat světlé skvrny, způsobené vysáváním rostlin. Svilušky se namnoží během dvou týdnů a sta tisíce malých predátorů spolehlivě zničí úrodu. Vyhovuje jim teplé a suché prostředí.

Chemické přípravky:
Proti sviluškám můžeme použít například Omite, Talstar, Vertimec, Ortus nebo Torant. Populace svilušek ve skleníku nebo v pěstírně je schopna získat během krátké doby odolnost vůči chemickým přípravkům na ochranu rostlin. Většina populace svilušek tuto odolnost již získala.

Biologická ochrana:
Mimo chemickýcj přípravků je na trhu, také několik BIO preparátů, které pracují na bázi čistě přírodních látek, např. různých solí a olejů. Tento princip využívají např produkty Neudosan, Bioan a Biool.
Použití přirozených predátorů chrání životní prostředí a i naše zdraví. Účinnou biologickou ochranou proti sviluškám je aplikace dravého roztoče Phytoseiulus persimilis. Je asi 0,5 mm velký. Na rozdíl od svilušky má výrazně oranžovou barvu a pohybuje se rychle. Tento roztoč je velmi citlivý na mikroklima a nemusí mu naše podmínky vyhovovat. Denně je schopný vysát až pět dospělých svilušek nebo dvacet larev a vajíček. Samička naklade za svůj život až šedesát vajíček, z nichž se v příznivých podmínkách po 4 dnech líhnou nymfy, které jsou rovněž dravé. Celý vývoj jedné generace trvá 9 dnů. Lze jej aplikovat současně s ostatními predátory používaných ve sklenících k ochraně rostlin. Dravý roztoč je citlivý na teploty, nízkou vzdušnou vlhkost a některé chemické přípravky na ochranu rostlin. Proti sviluškám můžeme použít i dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tento roztoč se nehodí do domácnosti, ale aplikuje se venku. Roztoč venku přezimuje, takže zavedení biologické ochrany je jednorázové a dlouhodobé.

Mšice jsou asi 1 mm drobné žlutozelené, zelené až hnědozelené barvy, s průhlednými blanitými křídly. Většina stádií však křídla nemá. Skleníkové populace mšic jsou většinou tvořeny bezkřídlými živorodými samicemi. Samice rodí až 100 larev, které během několika dnů dospívají a množí se. Mšice škodí sáním rostlinných šťáv, tvorbou medovice a přenášením virových chorob. Značným problémem při ochraně před mšicemi je jejich odolnost vůči chemickým přípravkům. Mšice lze sbírat a ničit mechanicky např. za použití pinzety. Je to metoda spolehlivá, nicméně časově náročnější.

Chemické přípravky:
Torant či Vertimec. V uzavřených prostorách můžeme také použít žluté lepové desky, které jsou velice účinné. Používají se jednak ve sklenících proti mšicím, molicím, vrtalkám, smutnicím, ale také na zahrádkách proti blýskáčkům, dřepčíkům, krytonoscům, bejlomorkám a plodomorkám, jak k signalizaci výskytu škůdců, tak k přímé ochraně rostlin.

Biologická ochrana:
Přípravky Neudosan, Bioan a Biool. Proti mšicím můžeme nasadit parazitickou vosičku Aphidius colemani. Parazitické vosičky rodu Aphidius jsou černé, štíhlé, v dospělosti asi 2 mm drobné. Samice kladou vajíčka jednotlivě do mšic. Uvnitř mšice, která je v důsledku parazitace znehybněna a později i zahubena, probíhá celý vývoj larvy a kukly Aphidia. Parazitované mšice se po týdnu mění v tmavé, jakoby nafouklé mumie. Z mumií se po dalším týdnu líhne nová generace vosiček, která parazituje zatím přežívající mšice. Celý vývoj se opakuje tak dlouho, dokud jsou ve skleníku přítomny mšice. Jedna samice Aphidia parazituje kolem 300 mšic. Napadené mšice vylučují poplašný feromon, na který reagují další mšice padáním na zem, kde jich také mnoho zahyne. Parazitická vosička Aphidius colemani je neúčinná proti mšici kyjatce zahradní, která však může být úspěšně hubena druhem Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Všechny tyto druhy se používají ve sklenících a zimních zahradách při teplotách minimálně 15 0 C preventivně nebo ihned při prvním výskytu na žlutých lepových deskách. Provádějí se 2 - 3 aplikace po 14 dnech v dávce 0,5- 1 vosička na 1 m². Vosičku je možno aplikovat současně s ostatními predátory používaných k ochraně rostlin.

Molice skleníková i molice tabáková napadá rajčata, okurky, papriky a okrasné květiny. Dospělé molice jsou asi 2 mm velké sněhobílé barvy a dobře létají. Jedna samice klade několik desítek až set vajíček, v závislosti na druhu rostliny a na teplotě. Larvy molic připomínají malé, ploché a oválné štítky přisedlé většinou na spodní straně listů. Oba uvedené druhy molic škodí jak přímým sáním, tak tvorbou medovice na rostlinách. Kromě toho jsou přenašeči virových chorob rostlin.

Chemické přípravky:
Například Talstar nebo Torant.

Biologická ochrana:
Přípravky Neudosan, Bioan a Biool. Účinnou biologickou ochranou je aplikace parazitických vosiček Encarsia formosa. Drobná parazitická vosička o velikosti asi 0,6 mm. Samice kladou vajíčka do larev molic. Asi po 10 dnech od parazitace larva molice ztmavne. Po dalších asi 10 dnech se líhne nová generace Encarsie, která napadá dosud přežívající larvy. Jedna samice Encarsie klade 10 – 15 vajíček za den, celkem až 300 vajíček. Při vylamování dolních listů nechávejte listy s tmavými parazitovanými larvami až do vylíhnutí Encarsií ve skleníku nebo v pěstírně. Vosičky se vysazují preventivně nebo nejpozději při prvním výskytu molic na žlutých signalizačních deskách. Výsadba se opakuje každých 10 - 14 dnů po dobu 4 až 7 týdnů. Jedna dávka obsahuje 100 kusů parazitovaných larev molic, ze kterých se postupně líhnou vosičky. Skladování není možné, proto je nutné po dodání okamžité vysazení. Jednou dávkou se ošetří 50 - 200 m².

Třásněnky jsou jedněmi z nejvážnějších škůdců skleníkových kultur a pokojových květin. Napadají okurky, rajčata, papriky a řadu druhů květin. Na rostlinách škodí nejen sáním, ale i přenosem karanténních virových chorob. Dospělí jedinci vypadají jako malé drobné mušky, vyskytující se nejčastěji na pupenech a poupatech rostlin. Jejich křídla jsou zakončena dlouhými jemnými chloupky, díky kterým dostaly třásněnky své jméno. Barva těla se liší podle druhů, nejčastěji se vyskytující tásněnka skleníková má tmavohnědé válcové tělo a na spodní části má žluté tečky. Třásněnka může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25 °C trvá vývoj jedné generace 18 dní. Třásněnky ve všech vývojových stádiích jsou schopné přezimovat v zemině a množí se bez ohledu na roční období. Jejich přítomnost zjistíme poté, kdy se na listech rostlin začnou objevovat malé stříbřité skvrnky, způsobené vzduchem, který do listových tkání vtlačují sající škůdci. Třásněnka je odolná vůči většině chemických insekticidů.

Chemické přípravky:
Proti třásněnkám lze aplikovat modré lepové desky. Používají se do bytu, skleníku a ven na signalizaci a odchyt nenápadného, ale nebezpečného škůdce. Jsou vhodné k signalizaci a částečné přímé ochraně proti třásněnkám. Dále lze použít postřik Vertimec.

Biologická ochrana:
Přípravky Neudosan, Bioan a Biool. Účinnou biologickou ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Dravý roztoč je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi 3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek. Tento roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům. Je dodáván v substrátu obsahujícím obilné klíčky a moučné roztoče, jimiž se během transportu živí. Tito mouční roztoči nenapadají rostliny. Vysazuje se preventivně ve sklenících, zimních zahradách i bytech na základě signalizace prvního výskytu třásněnek na modrých lepových deskách. Dobrá účinnost je podmíněna teplotami nad 18°C a vzdušnou vlhkostí nad 65%. Podle kultury a množství třásněnek je na 1 m² potřeba 25 až 100 kusů.

Pokud se rozhodneme použít chemický posřik proti škůdcům, musíme si nejříve pozorně přečíst příbalový leták a poté se přesně držet instrukcí. Důležitá je správná koncentrace a vhodné vnější podmínky. Například použijeme-li biool, rostliny ošetřujeme v podvečer nebo za oblačného počasí. Nikdy ne pod přímým světlem!

Dalším velmi důležitým údajem je ochranná lhůta. Některé přípravky jsou jen založené na přírodní bázi, proto nikterak neškodí a mají ochranou lhůtu 0 dnů. Mezi ně patří například biool, bioton a bioan. Pokud není ochranná lhůta nulová, je třeba postřik použít maximálně tolik dnů před sklizní, kolik ochranná lhůta udává. Tato doba se liší u jednotlivých přípravků podle druhu rostliny, na který ho budeme používat. Řada chemických postřiků dráždí oči, sliznice a jsou jedovaté, proto s nimi manipulujeme velmi opatrně.

Boj se škůdci je většinou velmi zdlouhavý a málokdy 100% účinný. Chemické přípravky navíc negativně působí na rostliny a zhoršují životní prostředí. Proto je lepší se pokusit výskytu škůdců předcházet a případně zakročit co možná nejdříve. Přeju hodně úspěchu v boji proti škodlivému hmyzu, ale i jiným škůdcům a chorobám.

Minulý díl Domácího pěstování: díl XVII. - Teplota a vlhkost

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•