Green Home Growshop

Pěstování v půdě není nic nového. Lidé pěstují plodiny pro svojí obživu už několik tisíc let. Ať pěstujeme venku či doma, základem úspěchu je mít kvalitní půdu, která obsahuje všechny potřebné živiny a dostatek kyslíku. Často strávíme mnoho času nad tím, abychom se ujistili, že naše rostlinky mají vše, co potřebují a my tak získáme požadovanou úrodu. Jaký je ale nejlepší substrát, jaké má obsahovat makroelementy, mikroelementy, mám přidávat i různé enzymy, hormony a vitamíny? Ikdyž se to nezdá, odpověď je jednoduchá. Nejúrodnější půdy jsou ty, které jsou obecně co možná „nejživější“! Živá půda obsahuje řadu půdních organismů (bakterie, plísně, hmyz a další), které rostlinkám nijak neškodí, spíše naopak. Tyto organismy přeměňují živiny na formy, které mohou rostliny snadno využít, zajišťují dostatečné provzdušnění a navíc rostliny brání před napadením jiných půdních živočichů. Pokud máme půdu absolutně sterilní (bez života) a dodáváme do ní živiny v podobě různých hnojiv, spíše krmíme půdu, než naše rostlinky! V takové půdě dojde snadno k přemnožení půdních patogenů, které pak hravě zničí i celou úrodu.

Při prvním pěstování v půdě se proto musíme připravit na vyšší počáteční náklady, ovšem ve srovnání s ostatními pěstebními metodami (hydroponie, aeroponie) bývají tyto náklady často podstatně nižší. Kvalitní komerční zahradnický substrát spolu s kvalitními živinami často tvoří až polovinu veškerých nákladů na pěstování. Pokud s půdou zacházíme správně, můžeme ji použít na více úrod, což u některých umělých substrátů není možné. Úplným začátečníkům se však recyklace hlíny nedoporučuje. Abychom dokázali správně připravit půdu na novou úrodu, musíme nejprve dokonale porozumět životu v ní a naučit se rozpoznávat potřeby rostlin v jednotlivých fázích růstu.

Příprava květináčů pro pěstování v půdě: Květináče si můžeme snadno vyrobit sami. Jako materiál zvolíme tvrdé dřevo. Abychom nemuseli přesazovat hned po prvních týdnech, doporučuje se velikost pěstebních nádob 10 x 20 x 30 cm pro jednu rostlinku. Ve dně nádoby uděláme asi 0,5 cm otvor. Pokud si vyrobíme podlouhlé květníky pro více rostlin, otvory děláme ve vzdálenosti 15 až 30 cm. Na dno nádoby nasypeme vrstvu drenáže (hrubší štěrk apod.) a to asi do výše 1,5 až 2,5 cm. Nad tuto vrstvu nasypeme umytý říční písek, který bude tvořit stejně širokou vrstvu jako hrubší drenáž. Při práci musíme být opatrní. Aby drenáž fungovala správně, jednotlivé její vrstvy musí zůstat oddělené. Na drenáž umístíme hrubé plátno. Přesvětšíme se, že nad plánem zůstalo ještě minimálně 15 cm.

Pokud potřebujeme substrát zahřívat, topný kabel umisťujeme do vrstvy písku. Nezapomínáme, že během světelné fáze rostlin dochází k samovolnému zahřívání substrátu. Půda si dokáže toto teplo částečně udržet i během temnostní fáze. Substrát tedy zahříváme pouze v opravdu chladných podmínkách. Nezahříváme pozvolně, ale rychle a kratší dobu.

Samotný substrát je dobré smíchat s perlitem a pod., aby bylo zajištěno jeho dostatečné provzdušnění. Na každou rostlinku přidáme do substrátu menší kamínek vápence, který nám pomůže zajistit potřebné pH půdy. Navíc pozvolné uvolňování vápníku a hořčíku napomáhá snižovat nebezpečí přehnojení. Kousek vápence umisťujeme na dno substrátu. Nádoby naplníme půdou maximálně 1 cm pod okraj.

Abychom získali opravdu zdravou a bohatou úrodu, potřebujeme mít v půdě populaci mikrobů, kteří pracují pro nás. Půdní mikroorganismy vyžadují dostatečný zdroj uhlíku, čímž může být přidaný humus.

Mezi užitečné mikroby například patří:

Bacillus - přeměňuje nevhodné sloučeniny fosforu na formy pro rostliny snadno využitelné. Důležitý hlavně v období květu.

Mychorziae - tyto plísně žijí s rostlinami v symbióze. Tvoří kolonie na kořenových systémech. Přeměňují celou řadu živin na formy snadno využitelné. Navíc chrání rostliny před napadením jiných plísní. Princip je stejný jako u velice populární plísně Trichoderma.

Nitrosomonas - Přeměňuje přebytečné amonné soli na nevyužitelné dusitany. Tím chrání rostliny před přehnojením a navíc dělá zásobu dusíku na pozdější časy.

Nitrobacter - převádí nevyužitelné formy dusíku (například dusitany) na využitelné formy.

Rhizobium - bakterie, která umí převádět vzdušný dusík na pro rostliny využitelné formy dusíku.

Streptomyces - bakterie, které produkují řadu antibiotik a tím chrání rostliny před napadením různých půdních patogenů.

Pokud si chceme zachovat živou půdu, vyhýbáme se umělým hnojivům a hlavně nepřehnojujeme.

Pěstování v půdě je bezpochyby nejjednodušší metodou. Začátečníkům se doporučuje zvolit právě tuto metodu. S pěstovám v půdě má zkušenost téměř každý pěstitel, proto určitě nalezneme ve svém okolí někoho, kdo nám v počátcích poradí. Celá řada pěstitelů nedá na pěstování v půdě dopustit. Pokud se rozhodneme pro pěstování venku, budeme mít zdaleka nejnižší provozní náklady. Odpadá starost o umělé osvětlení a větrání. Na druhou stranu se absolutně spoléháme na matičku přírodu, takže za nepříznivých podmínek budeme mít nižší úrodu. Mezi největší nevýhody půdy patří obtížné udržení konstantní hodnoty pH, nízká hodnota provzdušnění a nízká zádržnost vody. Naopak největšími výhodami bezpochyby jsou nízké provozní náklady a ekologické pěstování.

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•