Green Home Growshop

Se mšicemi se můžeme setkat prakticky všude (ve sklenících, foliovnících, venku i v indoor zahrádkách nebo na pokojových rostlinách). Napadají téměř všechny druhy rostlin, rychle se množí a jsou přenašeči různých chorob. Časem se stávají odolnými vůči chemickým postřikům a vzhledem k tomu, že jsou zpočátku těžko rozpoznatelné, boj s nimi bývá náročný.

Identifikace:

Mšice jsou malé (1 až 3 mm), křehké a mají hruškovitý tvar. Většinou se vyskytují v koloniích. Jejich tykadla měří zhruba polovinu délky celého těla. Barva mšic se může měnit a to v závislosti na teplotě, ročnímu období a hustotě populace. Některé druhy jsou žluté, žlutozelené až tmavě zelené, jiné zase od žluté po světle růžovou, vyskytují se ale i velmi tmavé až černé druhy. Mšice lze rozeznat od ostatních škůdců pomocí malého výběžkupřipomínajícího ocásku. Tento výběžek bývá většinou stejně barevný nebo o něco tmavší.

Dospělá mšice může být vybavena průhlednými blanitými křídly. Většina stádií však křídla nemá. Ve skleníku nebo doma se nejčastěji setkáváme s bezkřídlými živorodými samicemi. Pokud ale dojde k jejich přemnožení, mladým samicím křídla opět narostou a vydají se hledat nová útočiště, kde začnou vytvářet nové kolonie.

Detekce mšic bývá náročná a to vzhledem k jejich velikosti a zbarvení, které je tolik podobné barvě rostlin. Abychom včas rozpoznaly přítomnost tohoto škůdce, musíme zahrádku pravidelně kontrolovat. Nejvíce se mšice vyskytují na spodní straně listů a na stoncích.

Jako včasná signalizace výskytu mohou posloužit žluté desky lepové. Do květináčů se častěji používají žluté šipky lepové. Žlutá barva láká létající hmyz, který se na desku zachytí. Někdy desky postačí k odlapení veškerého škůdce a už nemusíte více zasahovat.

Životní cyklus:

Mšice mají velmi neobvyklý a komplikovaný životní cyklus, který jim v příznivých podmínkách umožňuje vytvořit za krátkou dobu početnou populaci. Většina mšic přežívá zimu ve stádiu vajíček, která jsou nalepena na stoncích nebo jiných částí rostlin. Z vajíček se líhnou okřídlené nymfy. Během 7 až 10 dnů larvy dospějí a stanou se z nich bezkřídlé živorodé samičky, které dále žijí 7 až 21 dní. Tyto samičky se mohou rozmnožovat bez oplození. Nekladou vajíčka, ale k dozrání vajíčka a vylíhnutí nového jedince dochází uvnitř těla mšice. Na svět přicházejí již mladé nymfy. Všechny nymfy, které se na jaře vylíhnou z vajíček, jsou samice. Jedna dospělá mšice během svého života vyprodukuje 50 až 250 nových samiček. Počet závisí na prostředí, druhu rostliny, na které mšice parazituje a na přísunu živin. Pokud jsou příznivé podmínky, opakuje se celý cyklus neustále dokola. Během jednoho roku se může vytvořit až 30 generací.

Pokud dojde k přemnožení, mladým samičkám narostou křídla. Přesunou se hledat nová útočiště, kde dochází ke kolonizaci a vzniku nové početné populace. Některé druhy mšic vyhledávají vždy stejnou rostlinu, jiné nejsou tolik vybíravé a mohou parazitovat na různých druzích.

V době, kdy poklesne teplota a den se začne zkracovat, vylíhnou se kromě samiček i samečkové. Dojde ke spáření a samičky nakladou vajíčka, z nich některápřežijí zimu nebo jiné nepříznivé podmínky.

Poškození:

Mšice saje ze svých hostitelů šťávu a tím je připravuje o živiny a celkově je oslabuje. V místě napadení rostlina ztrácí barvu, listy se různě kroutí a vadnou, časem i opadávají. Vznikající pupeny mají nepravidelné tvary a dochází k jejich deformaci. Mšice sají šťávu ze všech částí rostlin, ale preferují mladé listy a pupeny. Některé druhy mšic se shromažďují kolem mladých výhonků, což usnadňuje jejich detekci. Jiné jsou ale roztroušené po celé rostlině a jsou tedy odhaleny pouze po důkladném prozkoumání zejména spodní strany listů.

Mšice jsou také přenašeči různých chorob. Oslabená rostlina snadno podléhá dalšímu onemocnění.

Zajímavosti:

Mšice vysají z rostlin více cukru, než jsou schopny sami zkonzumovat. Přebytečnou sladkou šťávičku vylučují z těla ven ve formě lepkavé medovice, kterou pokrývají napadené listy i květy. Mazlavá šťávička během několika málo dní ztmavne. Zčernání je způsobené výskytem plísně, které se na extraktech mšic velmi dobře daří. Plíseň nikterak rostlinám neškodí, jen se živí medovinkou, kterou mšice vylučují. Pokud ale objevíte na listech nebo květech černý mazlavý povlak, je to známka, že již došlo k přemnožení tohoto škůdce a musíte co nejrychleji zasáhnout.

Mšice má i vlastního bodyguarda. Je jím mravenec. I jeho láká sladká medovice, která je důležitou součástí potravy mravenců. U některých druhů tvoří až 50% jejich jídelníčku. Za den vyloučí jedna mšice 0,5 mg medovice, v teplém počasí až 8 mg. Závislost mravenců na tomto zdroji potravy se vyvinula v oboustranně výhodný vztah, označovaný jako mutualismus (Interakce mezi jedinci dvou nebo několika druhů, které pozitivně ovlivňují jejich růst nebo velikost jejich populací). Mravenci na oplátku za sladkou dobrůtku poskytují mšicím v průběhu sezóny ochranu před dravým a parazitickým hmyzem a pro vajíčka některých druhů umožňují bezpečné přezimování v zimních komorách svých hnízd. Na jaře vynesou vajíčka na rostliny, kde se může vyvinout nová populace.

Pokud tedy na rostlinách objevíte mravence, je velmi pravděpodobné, že se tam vyskytují i mšice.

To ale není všechno, kanadští entomologové zkoumali mšice a jejich poplašný feromon - voňavou látku, jejímž vylučováním mšice upozorňuje své druhy na hrozící nebezpečí. Vědci zjistili, že tuto látku začíná mšice vylučovat v okamžiku napadení a označkuje s ní útočníka, kterým může být například slunéčko sedmitečné. Označený lovec je pak cítit na dálku, varované mšice přestanou sát, popadají z rostliny na zem a utečou mu. První ulovená mšice se tak útočníkovi efektivně mstí - zašpiněná slunéčka toho mnoho nechytí.

Ochrana:

Na vstup vzduchu do místnosti nainstalujte jemnou síťku nebo filtr a tím zabráníte migraci mšic, ale i jiného škůdce z venku dovnitř.

Napadené rostliny musí být ihned odstraněny, aby nedošlo k rozšíření škůdce po celé zahrádce.

Pravidelně vytrhávejte plevel, na kterém snadno dochází k přemnožení mšic a také slouží jako jejich útočiště a případná schovka.

Jak zakročit:
Existují tři možnosti:

1. Pomocí chemických postřiků
2. Pomocí insekticidních postřikových prostředků na přírodní bázi
3. Pomocí přírodního predátora

1. Mezi chemické postřiky, které lze použít proti mšicím, patří Talstar, Torant, Spruzit, Aztec, Mospilan a další. Při použití těchto přípravků je zapotřebí si důkladně prostudovat návod a hlavně dodržet ochrannou lhůtu, kterou výrobce vždy uvádí. Chemické postřiky bývají často účinné jen zpočátku. Časem mšice získají odolnost vůči těmto přípravkům.
2. Postřiky na přírodní bázi jsou sice méně účinné než ty chemické, ale zase jsou mnohem šetrnější k rostlinám, životnímu prostředí a i nám lidem. Nemají žádnou ochrannou lhůtu. Proti mšicím můžete použít například Neudosan a Biool.
3. Poslední možností je aplikace přírodního predátora. Proti mšicím se nejčastěji používá parazitující vosička Aphidius colemani, kterou lze aplikovat i v domácnosti. Jejím nepřítelem ale bývají již zmínění mravenci. Proto je zapotřebí zároveň zakročit i proti nim.

V tomto článku si můžete přečíst, jak se vypořádat se sviluškami. Dále na stránkách najdete díl Domácího Pěstování, který se hmyzími škůdci zabývá všeobecně a je zaměřen na ochranu pomocí přirozených predátorů.

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•