Green Home Growshop

Přidání CO₂ do vzduchu zrychluje růst a zvyšuje produkci u téměř všech rostlin. Většina pěstitelů na světě, kteří používají skleníky, se snaží obohatit vzduch ve skleníku o CO₂. Ale je to velice nákladné, protože významná část unikne ven. Když v horkém počasí větráte skleník, není technicky možné dosáhnout výrazného zvýšení podílu CO₂. CO₂ se v průmyslové výrobě většinou získává spalováním fosilních paliv. Proto je teplo vzniklé při spalování, uchováno pro pozdější použití. Z toho důvodu se tanky na nashromážděné teplo (buffery) staly standardní součástí vybavení v zemích s nižšími nočními teplotami.

Zvýšený poměru CO₂ znamená rychlejší růst, a větší části rostlin ( listů, větví, květů, plodů), a také vyšší výnos. Efekt obohacení o CO₂ byl vyzkoušen v mnoha stovkách vědeckých pokusů, prováděných po celém světě. Výsledek okolo 60ti experimentů ve sklenících se dá shrnout následovně. V roce 1980, kdy byl pokus prováděn, byla průměrná koncentrace CO₂ ve vzduchu 340ppm. Při nízké koncentraci 150ppm je růst rostlin asi o 30-40% pomalejší, než při průměrné koncentraci. Zvýšením poměru z 340ppm na 500ppm se zrychlí růst o 15-25%, při zvýšení na 700ppm až o 30-40%. Při dalším zvýšení není efekt už tak velký, od 1000ppm je křivka grafu téměř horizontální. Těchto výsledků bylo dosaženo při obohacování o CO₂ve dne.

Nedostatek CO₂, může vzniknout, pokud v chladnějších, ale slunných dnech přestaneme větrat. Dostatek světla navozuje vysokou fotosyntézu, a pokud nepřichází čerstvý vzduch a nepřidáváme CO₂, klesne poměr pod požadovanou hranici. Nastává nedostatek oxidu uhličitého.

Přidávat CO₂ v létě? V horkém počasí, kdy je třeba větrat je těžké zvýšit poměr CO₂. V každém případě, je vždy ekonomické alespoň trochu zvýšit poměr CO₂ ve vzduchu – alespoň proto abychom zabránili nedostatku. Množství CO₂ k tomu potřebné je tak velké, jakou potřebují rostliny k fotosyntéze. To je 5g/m2/hodinu (při dobrých světelných podmínkách). Těchto 5g/m2/h zabrání nedostatku, má za následek zvýšení z podprůměrného poměru na průměrný. To má silný dopad na produkci, jak jsme si řekli ve 3. odstavci. Náklad na zařízení je pak relativně malý. Jak však dosáhnout vyšší koncentrace? A vyplatí se to vůbec? Tady máte příklady ztráty CO₂ v různých podmínkách.

Alternativním způsobem přidávání CO₂ rostlinám, je použití CO₂ tablet. Ty se přidávají do vody a částečně nahrazují přidávání oxidu uhličitého do vzduchu. Tato varianta je také finančně snadno dostupná.

Ventilace má obrovský vliv na ztrátu CO₂. Rozlišujeme 3 situace. První z nich je nedostatek oxidu uhličitého, zmiňovaného výše. Zde ventilace pomůže přivést do skleníku čerstvý vzduch s průměrným obsahem CO₂. Ventilace je zde užitečná.

Druhá situace která může nastat je, že ve skleníku je stejný poměr oxidu uhličitého jako v okolním prostředí. Toho je většinou dosaženo přidáním CO₂, nebo přívodem čerstvého vzduchu.

Třetí varianta je se zvýšenou koncentrací CO₂ docílené jeho obohacováním. Část CO₂ unikne ventilací, zvláště při použití ventilátorů.

Zde je pár vypočítaných příkladů: při 500ppm CO₂v uzavřeném prostoru, je úbytek CO₂ okolo2-3g/m/h. Při zapnuté ventilaci10-25g/m2/h nebo více. Při 900ppm CO₂v uzavřeném prostoru je úbytek okolo3-5g/m2/h. S trochou větrání 15-50g/m2/h a při větším větrání ještě mnohem vyšší. Pozor, tyto příklady jsou pouze pro představu. Každý skleník má specifické vlastnosti: velikost větráků, rychlostí větru, a mnoho dalších faktorů.

Potřeba CO₂, rovná se potřeba rostlin plus ztráty při větrání. Potřeba CO₂ závisí na druhu rostliny, velikosti listů a podmínkách k růstu. K našemu pokusu jsme vybrali rostliny s velkou listovou plochou. Jejich spotřeba CO₂ je od 0g při velmi špatných podmínkách do 5g CO₂/m2/h při výborných podmínkách a až 8g/m2/h při přidávání CO₂. Množství CO₂ spotřebovaného květinami společně s množstvím CO₂ vyvětraného nám dal celkovou potřebu CO₂

*Nedostatek CO₂ se vyskytuje když se CO₂nepřidá. Ve skutečnosti proudí z venku dovnitř a je ihned absorbován rostlinami. Žádný CO₂ se neztrácí.

Na začátku 80tých let, kdy se s obohacováním vzduchu CO₂ začalo v Holandsku, doporučená dávka byla 5g/m2/h. Dnes je to nejnižší doporučená dávka, jak nám ukazuje tabulka. Dnes pěstitelé přidávají CO₂ v mnohem větším množství, pro představu asi 20g/m2/h, ve špičce ještě více. Toto dodávané množství je mnohem vyšší, než množství rostlinami spotřebované, a tím se poměr CO₂ zvýší a udrží se, i pokud mírně větráme. Přidávat velké množství CO₂ můžeme do té míry, dokud se nám to vyplatí (záleží na velikosti prostoru).

Jak získat CO₂? Můžeme použít tlakové lahve s ventilem který má stupnici měřící průtok v g/min (hodinu, apod.) společně s elektromagnetickým ventilem. K dostání jsou také automatické dávkovací ventily. Spalováním vzniká také CO₂což znamená, že zapálíme-li ve skleníku svíci, nebo plynový hořák, produkujeme CO₂Suchý led je zmrzlé CO₂, takže jeho umístění v prostoru kde začne tát má za následek jeho vypařování do vzduchu. Suchý led ale není už moc dostupný a může přijít docela draho. 1kg suchého ledu zvýší v prostoru 3x3m na 2000ppm na asi 24 hodin! Další variantou jsou generátory CO₂, které ale spolu s CO₂ vyrobí také hodně tepla a vody. CO₂vzniká při kvašení. Je však těžko odhadnout kolik CO₂ je vyprodukováno. V menších sklenících se doporučuje použít CO₂ stlačené v lahvích. Nevzniká žádné teplo, nežádoucí pachy, snadno se změří kolik jsme přidali, nehrozí nebezpečí ohně a nevznikají nám další energetické náklady.

Pozor!!! CO₂ sice není jedovatý plyn, ale je nedýchatelný. Pokud je člověk nebo zvíře v uzavřeném prostoru, v němž je vysoká koncentrace tohoto plynu, vystavuje se nebezpečí nedostatku kyslíku. Buďte proto opatrní a vždy pěstírnu vyvětrejte, než se v ní budete chtít zdržet.

Tak co, stále si nejste jisti, zda se vyplatí zvyšovat koncentraci CO₂ ve skleníku?

Čerpáno a přeloženo z odborného časopisu Practical Hydroponics Greenhouses, originál možno najít na www.hydroponics.com.au

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•