Green Home Growshop

Pokud se svilušky vyskytují venku, většina z nich nepřežije chladnou zimu. Pouze někteří přezimují v různých úkrytech, například pod kůrou stromů, v půdě nebo pod kameny. Na jaře se z vajíček vylíhnou noví jedinci. Někteří z nich se dostanou do domů, do vyhřátých skleníků, kde velmi rychle rostou a množí se. Venku se vyskytují přirození predátoři svilušek, kteří kontrolují jejich populaci a nedovolí jejich přemnožení. Proto zde nedochází k výraznému poničení úrody. Uvnitř je tomu úplně jinak – zde se přirození predátoři nevyskytují a většinou tady svilušky nacházejí i dostatek potravy, jako je tomu v hydroponických zahrádkách nebo ve sklenících plných květů a zeleniny. Pokud nikterak nekontrolujeme jejich populaci, množí se tak rychle, že dokážou veškerou úrodu prakticky zlikvidovat.

Životní cyklus:

Svilušky jsou velmi malí roztoči, jsou asi 0,5 mm velké, mají 8 nohou a mohou být červené, černé, hnědé nebo světle zelené. V létě nebo v teplém prostředí mají samičky a vajíčka bílou barvu a na zadní straně dvě nazelenalé skvrnky. Pokud začne být chladněji a zkrátí se den, změní samičky svou barvu většinou na červenou, přestanou se krmit a klást vajíčka. Začínají hledat úkryt na přezimování. Většina z nich se schová v pěstebním médiu, kde se také několika jedincům podaří zimu přežít. Před zahájením nové sezóny je tedy důležité, aby celý pěstební prostor byl důkladně vyčištěn a použit nový substrát nebo ten starý ošetřen.

Jedna samička naklade během svého života asi 100 vajíček. V závislosti na klimatických podmínkách se z vajíček líhnou noví jedinci během 2 až 3 dnů. Zhruba za týden se z mladých nymf stanou dospělí jedinci, kteří opět mohou klást vajíčka.

Teplota a vlhkost:

Celý tento proces je hodně závislý zejména na teplotě, ale i na vlhkosti. Svilušky milují teplé a suché prostředí. Například, pokud je teplota v místnosti kolem 15°C, vývoj z vajíčka k dospělému jedinci trvá asi 30 dní. Při teplotě 21°C potřebují svilušky na vytvoření nové generace 14 dní a při teplotě nad 30°C jim postačí už jen 3,5 dne! Přezimovat začínají při teplotách okolo 10°C. Pro představu, pokud je okolní teplota zhruba 21°C, zvýší se populace z jedné svilušky na 13,000 a to pouze za 1 měsíc. Pokud je okolní teplota 27°C, zvýší se za stejnou dobu populace na 13,000,000 jedinců!!!

Při výskytu svilušek je dobré snížit tepotu alespoň během nočního cyklu, což má také vliv na zpomalení jejich rozmnožování.

Z těla svilušek se odpařuje velké množství vody, proto musí vysát spoustu rostlinné šťávy, což je pro ně jednodušší v suchém prostředí. Okolní vlhkost nad 60% zpomaluje jejich metabolismus a tedy i jejich reprodukční (rozmnožovací) cyklus.

Příznaky výskytu a poškození:

První příznaky většinou bývají zaměňovány s nedostatkem živin. Svilušky naruší listy, ze kterých vysávají buněčnou šťávu. Napadené buňky listů odumírají, což se objevuje jako tmavé skvrnky na horní straně listů. Listy postupně ztrácejí svěží zelenou barvu a blednou. Tyto příznaky můžeme pozorovat nejdříve u starších listů. Při větším napadení, pokud dojde již k přemnožení svilušek, listy žloutnou nebo dokonce šednou.

Mšice způsobují podobné příznaky napadení, ale na rozdíl od svilušek je můžeme snadno rozpoznat pouhým okem.

Dalšími příznaky bývají drobné pavučinky, které můžeme nejdříve pozorovat na spodní straně listů, později i mezi jednotlivými listy, což umožňuje rychlejší napadení okolních rostlin. Svilušky se raději shromažďují na listech, než na květech či plodech. Ale pokud vzroste jejich populace, začínají kolonizovat právě i květy a plody.

Svilušky lezou dolů po stoncích, přes médium a suchá místa a hledají nové a nové rostliny, které by mohly napadnout. Jsou také zdatnými „stopaři“. Jakmile uvidí například domácího mazlíčka, ihned na něj seskočí a nechají se dovézt o rostlinku dál. Přenést je můžeme i na vlastním oblečení.

Rozpoznání svilušek:

Vzhledem k malé velikosti svilušek je velmi těžké z počátku rozpoznat jejich přítomnost. Je dobré si na pomoc vzít lupu a důkladně prozkoumat spodní strany listů a stonky. Pokud objevíme na listech drobné tmavé skvrnky a listy se zdají být pobledlé, můžeme takový list vzít a zatřást s ním nad bílým papírem.

V suchém a teplém prostředí se svilušky rozmnožují tak rychle, že během několika málo týdnů mohou způsobit opadání veškerých listů rostlin v pěstírně.

Jak správně zakročit:

Pokud najdeme svilušky na naší zahrádce, musíme zakročit okamžitě, jinak může být už pozdě.

• Důkladně prozkoumáme všechny rostliny v pěstírně a oddělíme napadené rostliny od zdravých. Rostliny, které již mají žluté listy a všude po nich jsou vytvořené husté pavučinky je lepší rovnou vyhodit. Pravděpodobně by se je stejně nepodařilo zachránit. Nesmíme dovolit, aby se listy jednotlivých rostlin navzájem dotýkaly a tím byla usnadněna migrace svilušek. Správná separace je velmi důležitá!
• Pokud oblepíme okraje květináčů lepící páskou nebo tenkou fólií, tak aby přesahovala přes okraj, zabráníme tím přesunu svilušek z rostliny na rostlinu.
• Nesmíme zapomínat důkladně si omýt ruce a případně i vyměnit oblečení před vstupem do pěstírny. Zvlášť pokud jsme před tím pracovali venku na zahrádce nebo byli na návštěvě u jiného pěstitele například ve skleníku.
• Všechny napadené listy (i ty, co již opadaly) vložíme do igelitového pytle a vyhodíme.
• Rostliny omyjeme silným proudem vody (nesmí být příliš silný, aby nepoškozoval listy a květy). Prudký proud vody je zhodí z listů a některé i zabije.
• Zvýšíme vlhkost nad 60%. Pokud nemáme zvlhčovač vzduchu, pravidelně rostliny rosíme rozprašovačem.

Musíme nyní udělat rozhodnutí, jakým způsobem se s napadením vypořádáme:

1. Pomocí chemických prostředků, které jsou vysoce účinné, ale často i drastické a zahubí i vše ostatní
2. Pomocí insekticidních postřikových prostředků na přírodní bázi
3. Biologicky a šetrně vůči životnímu prostředí i rostlinkám – aplikace přírodního predátora

První možnost patří mezi mé nejméně oblíbené. Nejen že škodí životnímu prostředí, ale při jejich aplikaci musíme být opatrní, abychom neuškodili i sami sobě. Důležité je si pozorně přečíst příbalový návod. Pokud postříkáme zeleninu, kterou pak budeme jíst, musíme dodržet ochrannou lhůtu. důkladné omytí vždy nepomůže. Na druhou stranu, pokud jsme dovolili sviluškám se pořádně rozmnožit a dobře se zabydlet v naší zahrádce, nezbude nic jiného, než celou zahrádku vyhodit a začít znovu, nebo sáhnout po něčem drastičtějším a tím pádem účinějším. Mezi takové přípravky patří například Omite, Talstar, Ortus a další.

Mezi přípravky založené na přírodní bázi patří například Biool a Neudosan. Jsou šetrné vůči životnímu prostředí a nemají žádnou ochrannou lhůtu. Nejsou ale tolik účinné. Pomáhají jenom při prvních známkách napadení, nebo se mohou aplikovat preventivně.

Mezi mé nejoblíbenější patří přírodní predátoři. Jejich aplikace je vysoce účinná a pro rostliny i životní prostředí 100% neškodná. Působí, i když jsou svilušky odolné vůči chemickým postřikům. Tento druh ochrany je sice trochu finančně náročnější, ale určitě se vyplatí. Proti svilušce můžeme aplikovat dravého roztoče Phytoseilus persimilis nebo Typhlodromus pyri.

Pokud je již napadení sviluškami kalamitní, nespoléhejte na BIO preparáty ani predátory. V takovém případě je jediným spolehlivým řešením použití pesticidů.

V článku Domácí pěstování – díl XVIII. - Škůdci – hmyz se dočtete více o ochraně nejen před sviluškami.

Prevence:

I když prevenci uvádím na posledním místě, neznamená to, že je nejméně důležitá. Ba naopak.

1. Před zahájením nové sezóny důkladně vyčistíme pěstírnu (nejčastěji se používá zředěné savo nebo peroxid vodíku a to 1:10).
2. Všechny kroky, viz. Jak správně zakročit, lze použít i jako prevenci.
3. Nejlepší prevencí jsou zdravé rostliny, optimální teplota a vlhkost a pravidelná kontrola zahrádky.

Zeptejte se přátel na Facebooku

•  Přidejte do záložek:
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•