Časté dotazy
Co je to ta „lampa“?
Lampou rozumíme celé osvětlovací ústrojí, které se skládá z předřadníku (předřadník = tlumivka = trafo), startéru, stínidla (stínidlo = kšilt = reflektor), objímky a výbojky. Moderní předřadníky již mají startéry zabudované v sobě. Do předřadníku vede kabel ze zásuvky a z něj další kabel k objímce, upevněné na stínidle. Do objímky se našroubuje výbojka a osvětlení je kompletní. Výbojky mají různý výkon uváděný ve Wattech. Předřadník musí mít vždy stejný výkon jako výbojka, jinak nám to nebude svítit.
NahoruCo je fáze květu a růstu?
K tomu aby rostliny rostly, potřebují cyklus 18 hodin světlo/6 hodin tma. Aby začaly kvést, je třeba změnit cyklus na 12 hodin světlo/12 hodin tma (přechodu na tento cyklus se říká „přepnout na květ“). Ve fázi květu rostliny i nadále rostou do výšky a šířky (dokonce rychleji než ve fázi růstu), ale vytvářejí květy, což se vám ve fázi růstu nestane, takže se sklizně nikdy nedočkáte;)
Jakou mám použít výbojku?
Výbojek je dnes velmi široký výběr. Co se týče výkonu, doporučuji použít minimálně 250 W výbojku. Netvrdím, že vám pod slabším tělesem nic nevyroste, nicméně efektivita takového pěstování se v 95% případů blíží nule. Výbojky se dělí nejen podle výkonu, ale také podle vyzařovaného světelného spektra. Modré spektrum podporuje růst rostlin. Největší distribucí tohoto světelného spektra disponují metalhalogenidové výbojky označované MH. Způsobují to, že rostliny nerostou tak rychle do výšky, ale mají silnější stonky a jsou celkově mohutnější. K tomu aby rostliny vydatně kvetly, je třeba použít výbojky sodíkové, které distribuují velký podíl červeného světelného spektra, kterého je ke kvetení zapotřebí. Na trhu je množství výbojek obsahujících obě spektra, červené i modré (též se dá říct bílé). Sodíkové výbojky je možné používat jak ve fázi růstu, tak ve fázi květu. Metalhalogenidové jsou určeny pouze pro fázi růstu.
Reklama:
Jak vysoko mám výbojku zavěsit?
Velmi důležitá otázka. Mnoho pěstitelů by vám mohlo vyprávět o tom, kolik může vzniknout škody špatně zvolenou výškou zavěšení výbojky. Pokud pěstujeme z klonů, je třeba myslet na to, že než jsme si je přinesli domů, byly vystaveny mírnému osvětlení buďto zářivek, nebo velmi vysoko zavěšenou lampou. Nechte je zvyknout si na intenzivní osvětlení, které jim najednou poskytuje Vaše výbojka a pověste ji na pár dní alespoň 150 cm nad rostliny. Pokud máte více lamp, nezapínejte všechny hned od začátku (Máte-li lampy 2 - 3, rozsviťte 1. Máte-li jich více, rozsviťte ob jednu atd..). Ve chvíli kdy začnou rostliny viditelně růst, můžete výbojku přiblížit (k nastavování výšky lamp se bezvadně hodí tzv. JO-JO). Když už jsou rostliny „rozjeté“ můžete výbojku zavěsit co možná nejblíže k rostlinám, ale ne tak blízko, aby spálily vršky rostlin. To, jak blízko můžete výbojky zavěsit, také záleží na vybavení Vaší pěstírny. Výbojku můžeme zavěsit nejblíže 40cm, s Cooltubem 30 cm nad rostliny.
Jak dlouho výbojka vydrží?
Životnost výbojky je zpravidla dlouhá. Pokud ji používáte na osvětlení dvora, nebo příjezdové cesty, může vám sloužit mnoho let. Pro pěstování rostlin je ale důležité množství lumenů (jednotky světelného toku), které výbojka vyzařuje. Výbojky ale, bohužel, časem ztrácejí schopnost vyzařovat pro rostliny potřebné množství světla. Doporučuji tedy každému, kdo chce dosahovat stabilních výsledků, aby nepoužíval výbojku déle, než 14 měsíců (předpokládám, že pěstujete celoročně), resp. 3 - 4 vegetační cykly.
Proč přivádět vzduch?
Rostliny potřebují pro svůj život kyslík a CO2. Tím, že do pěstírny „dočerpáváte“ čerstvý vzduch, zároveň kompenzujete úbytek těchto plynů, způsobený spotřebou rostlin. CO2 potřebují rostliny přibližně 7x víc, než jim současné klimatické podmínky na Zemi nabízejí. Tento nedostatek se dá nahradit buďto přidáváním CO2 do prostoru pěstírny, nebo tabletami rozpouštěnými v živném roztoku, které obsahují CO2. Více o přidávání CO2 v tomto článku.
Proč odvádět vzduch?
Odvod vzduchu vám pomůže udržovat v pěstírně požadovanou teplotu, a navíc výrazně napomáhá k výměně vzduchu. V zásadě je odvod vzduchu důležitější než přívod, takže při poruše ventilátoru odsávajícího vzduch pryč, jej nahradíme ventilátorem pro přívod. Co nejrychleji je ale třeba doplnit stav ventilátoru tak, abychom měli zajištěný přívod i odvod vzduchu. Ventilátor na odvod vzduchu musí být vždy výkonnější, než ventilátor na přívod - vznikne tak podtlak, který nepustí z pěstírny žádný zápach...
Čím přivádět vzduch?
V našem shopu najdete několik druhů ventilátorů o různých výkonech, udávaných v m3 za hodinu. Vyberte si ten nejvhodnější podle rozměrů vaší pěstírny. K rozvodu vzduchu použijte rozvodové hadice. Přívod vzduchu, by měl vždy vyúsťovat v dolní polovině pěstírny, pro lepší cirkulaci vzduchu.
Jak odvádět vzduch?
Vybírejte ventilátory pečlivě, pro odvod vzduchu vypočítáme požadovaný výkon tak, že skutečný objem pěstírny vynásobíme 40x, pro přívod 20x. Výsledek v m3 za hodinu říká, jak výkonný ventilátor je zapotřebí. Je to dobré pro to, aby ventilátor nemusel běžet tak dlouho, ale naopak aby dovedl odsát starý vzduch z pěstírny co nejrychleji. Vzduch odsáváme VŽDY z horní poloviny pěstírny, v zásadě z co nejvyššího možného bodu. Teplý vzduch se tlačí nahoru a jedním z cílů odsávání, je dostat tento vzduch z pěstírny pryč.
K čemu slouží cirkulační ventilátor?
Jak název napovídá, slouží k zajištění cirkulace vzduchu v pěstírně. Cirkulace slouží k tomu, aby jsme měli v každém bodě pěstírny co možná nejlépe vyrovnanou teplotu. Pokud vzduch „nerozmícháváme“ , bude ve spodní částí vzduch příliš chladný a v horní části příliš teplý. Cirkulátor pomáhá také částečně nahradit přírodní vítr. Rostliny se vlivům větru brání tím, že zesílí stonky a zvětší kořenový systém (aby se lépe udržely v zemi a nelámaly se). Nezanedbatelný je také fakt, že nám ventilátor s čerstvým vzduchem dopraví k rostlinám také CO2.
Co je to pH?
pH = potential of hydrogen = vodíkový exponent. Číslo pH se vyjadřuje zda roztok reaguje alkalicky (zásaditě), nebo kysele. pH <1 - 6,5 znamená, že roztok je kyselý, 6,5 - 7,5 neutrální, 7,5 - 14 zásaditý. Při pěstování se držíme v rozmezí 5,7 - 6,5 pH, tedy mírně kyselém. pH roztoku můžeme korigovat přípravky k tomu určenými (kyseliny, hydroxidy).
Co je EC?
EC = electric conductivity = elektrická vodivost. Ukazuje nám koncentraci živin v roztoku. Čím více je v roztoku živin, tím vyšší je jeho EC. V průběhu vegetačního procesu udržujeme od 0,6 - 0,8 mS/cm3 v počátku růstu až po 1,9 - 2,1 mS/cm3 v konečné fázi květu. Nezapomínejme posledních 14 dní květu rostliny proplachovat čistou vodou (dvakrát s přídavkem enzymu), nebo pouze s přidání přípravku Final solution. V den sklizně je ideální, když přebytečný roztok vytékající z květináčů má EC čisté vody, bohužel se tohoto stavu nepodaří vždy dosáhnout.
Kolik vody?
Ani málo, ani moc. To se snadno řekne, ale hůře udělá. Na měření vlhkosti v pěstebním médiu, jsou dnes již samozřejmě různé přístroje. Pokud do nich nechcete investovat, řiďte se následujícími radami:
- Rockwool vám nesmí vyschnout. Pokud do něj píchnete prstem, nesmí vám v důlku po prstu zůstat voda.
- U kokosu, hlíny a různých substrátů píchněte prstem do média ze spodu (květináče tam zpravidla mají dírky). Prstem musíte cítit vlhko, ale neměli byste ho mít úplně mokrý (pokud do květináče píchnete a vyteče vám do dlaně proud vody, už je rostlina dávno přelitá...). Samozřejmě dávejte pozor, aby vám substrát nevyschl.
- Liaflor (keramzit) prakticky nejde přelít, takže pokud vám nestojí květináče ve vodě, nemělo by se rostlinám nic stát. Na druhou stranu, keramzit je třeba zalévat častěji, jinak rostliny začnou uvadat.
Kontrolujte pravidelně vlhkost pěstebního média každé rostliny zvlášť, pomůže vám to „vychytat“ zavlažovací systém k dokonalosti.
Jak často zalévat?
Zpočátku nejlépe večer, když jsou rostliny větší přidat zálivku i ráno, řiďte se přitom pokyny z předešlého odstavce. Malé rostliny potřebují mnohem méně vody, než ty velké. Čerstvě zasazeným klonům je třeba věnovat zvýšenou pozornost a zalévat je velice střídmě (zalijte je po zasazení a pak až třeba za 3 - 5 dnů, jak bude potřeba).
Hydroponické systémy, jako NFT, bubblery, napouštěcí stoly apod. mají svoje vlastní pravidla zalévání. Více se tomuto tématu věnujeme v poradně.
Teplota v pěstírně
Teplota v pěstírně by se měla pohybovat v rozmezí 18 - 32 °C, přičemž uvedené hranice by neměly být v žádném případě překonány. Spodní hranice dosáhnete nejspíš pouze při zhasnutých světlech, za plného světla by neměla teplota klesnout po 25 °C. V případě nižších teplot květ rychleji dozrává, ale úroda je menší. K tomu, aby jste zjistili, jaké jsou nejnižší a nejvyšší dosažené hodnoty teploty v pěstírně, můžete jednoduše použít teploměry Mini-max, které nejvyšší a nejnižší dosažené hodnoty, spolehlivě zaznamenají. Vysoká teplota způsobí vadnutí rostlin, nebo spalování listů (začnou od krajů hnědnout a kroutit se). Optimální teploty dosáhnete ventilátory, topením, regulátory otáček, popřípadě klimatizací. Ventilátory a topení je vhodné zapojit do termostatu, který za vás hlídá, aby nastavené teploty nebyly překročeny. Výkon ventilátorů, popř. topení, ovšem musí odpovídat velikosti pěstírny. Pokud budete mít na termostat napojen slabší ventilátor než je třeba, termostat jej sice včas sepne, ale kapacita ventilátoru nebude stačit na odvedení teplého, resp. přivedení chladnějšího vzduchu. V takovém případě poběží ventilátor stále naplno, ale bez výraznějšího efektu.
Vlhkost v pěstírně
Vaše rostliny potřebují k životu vzdušnou vlhkost. Pokud je jí dostatek, porostou rychleji, budou krásně zelené a silné. Silné rostliny si snáze poradí s možnými nemocemi, škůdci, či jinými neduhy/nedostatky. Naproti tomu vytváří vysoká vlhkost ideální podmínky pro bujení plísní. Problém s plísněmi může nastat ke konci vegetačního období, konkrétně od 2 - 3. týdne před sklizní. Do této doby je výborné, pokud hodnota relativní vlhkosti v pěstírně dosahuje alespoň 60%, v ideálním případě se pohybuje kolem 80%. Naopak v posledních 2-3 týdnech se snažíme vlhkost snížit až ke 40%, abychom zhoršili podmínky pro výskyt zmiňovaných plísní. V tomto období také rostliny pečlivě kontrolujeme a případné ložisko plísně odstraníme již v zárodku. Obvykle je dobré napadený plod vaší práce ihned odříznout a odnést z pěstírny pryč, aby bylo zabráněno kontaminaci celé úrody. Vlhkost zvyšujeme zvlhčovači, snížit ji naopak můžeme odvlhčovačem, nebo častějším větráním. V naší nabídce najdete také hygrostaty, které vám pomohou s udržením optimálních hodnot tím, že přístroje na zvyšování, resp. snižování vlhkosti sepnou ve správnou chvíli.
Důležitá poznámka: Velice rozšířenou praxí, je nahrazování zvlhčovačů rozprašovačem vody (stejná věc, kterou stříkáte na rostliny phytamin, či jiné druhy podpůrných a ochranných látek). Zásadní chybou při tomto činu bývá, že se čistá voda rozprašuje přímo na rostliny, a to za přímého intenzivního světla. Tímto způsobem můžete vážně poškodit listový systém rostlin. Pokud používáte tento alternativní způsob zvlhčování vzduchu, rozprašujte vodu za přímého světla do prostoru mimo rostliny, popřípadě použijte jinou alternativu (umístěte do pěstírny mokré ručníky atd.).
Co je kokos?
Koko je z kokosu, ale tenhle kokos byste si jako svačinku určitě nedali. Kokosový substrát se skládá pouze z drcených kokosových vláken, které mají vysokou schopnost zadržovat vodu. Můžete v něm dosáhnout skvělých výsledků, ale stejně snadno v něm můžete rostliny „utopit“, jelikož pěstování v kokosu vyžaduje přesné dávkování zálivky. Když se s tímto pěstebním substrátem skamarádíte, odměnou vám bude „ovoce“ vytříbené chuti a substrát, který se dá snadno recyklovat, nebo použít na pěstování pokojových rostlin, či zahradních plodů atd.
Co je rockwool?
Rockwool je kamenná vata, velmi podobná skelné vatě. Původně se používal jako izolační hmota a zvukový izolátor. Ze stavebnictví se rockwool rozšířil, díky svým absorpčním schopnostem, do zahradnictví. Má stabilní pH a je prostý všech patogenů, takže nezatěžuje rostliny žádnými nežádoucími látkami či škůdci. Vlákna vaty se lisují do kostiček, větších kostek, rohoží, nebo rockwoolové drtě. Je ideálním pěstebním médiem pro hydroponii, NFT systémy, ale i jako příměs do jiných systémů, např. hlíny.
Co je to hydroponie?
Tento typ pěstování je vynálezem Egypťanů. Mezi výhody patří rychlejší růst rostlin a menší náchylnost k chorobám. Hydroponie znamená pěstování rostlin pouze ve vodě, do které se přidávají živiny. Roztok je do pěstebního média distribuován čerpadlem, napojeným na různé druhy kapilár, rozprašovačů, či jiných druhů kapénkové závlahy. Pro hydroponii se používají různá pěstební média (keramzit = liaflor, rockwool, agroperlit, kokos a jejich vzájemné kombinace apod.).
Když se řekne hlína...
Ať si každý říká co chce, hlína je přirozené pěstební médium většiny rostlin, rostoucích na pevnině. Rostliny sice rostou déle, ale to je vynahrazeno perfektní chutí a vůní výsledného produktu. Jednoduše to poznáte, když si koupíte rajčata v zimě (mnohdy pěstovaná v hydroponii) a rajčata v letní sezóně (obvykle pěstovaná v hlíně). Rozdíl v chuti je nezanedbatelný a každý pozná, že rajčátka pěstovaná v hlíně, jsou mnohem výraznější chuti. Není však hlína, jako hlína. Je třeba správně hnojit a zalévat tak akorát (nakonec stejně jako u ostatních pěstebních médií). Nevýhodou hlíny je to, že obsahuje mnoho patogenů, které mohou nepříznivě ovlivnit celou sklizeň (choroby, škůdci). Tomu se dá předejít pečlivým výběrem prodejce, typu zeminy a samozřejmě pravidelnou péčí o rostliny.
Co zasadit?
Vaše pěstitelské úspěchy se z velké části odvíjejí od toho, co zasejete/zasadíte. Na internetu i v tištěných publikacích najdete mnoho názorů na to, z kolika procent ovlivňuje genetika rostlin finální produkt. Přispěji do mlýna těchto názorů a říkám, že kvalitní výchozí materiál je sice základ, nicméně ovlivňuje konečný výsledek z 50ti, maximálně 60%!!! Znám mnoho případů, kdy z kvalitního materiálu pěstitel vypěstoval podprůměrnou úrodu (stalo se mi to také), a naopak z klonů, které vypadaly že nepřežijou ani den, byla luxusní úrodička, jak z pohledu výnosu, tak chuti. Každopádně aspektu, který ovlivňuje úrodu minimálně z poloviny, by každý měl věnovat odpovídající pozornost!!!
Semena
Do semen nevidíte. To co vám nabízí v obchodech, ať už internetových, nebo v kamenných nelze nijak prověřit. Doporučuji vám tedy nakoupit u více prodejců, nebo se poradit s někým, kdo má s nákupem semen zkušenosti a nechat si doporučit konkrétní obchod, nebo výrobce (ptejte se jen lidí, o kterých jste si jisti, že mají všech pět pohromadě...). I v tomto případě bych vám doporučil nakoupit i v jiném obchodě (třeba se trefíte ještě lépe, než ten kdo vám poradil). Pěstování ze semen trvá déle než z klonů a zřejmě budete mít i nějakého samce (ty je třeba vytrhat, pokud nechcete mít ze sklizně jen hodně semen).
Klony
Klony mají hned několik výhod: jsou to samice (až na výjimky;), rychleji dospějete ke sklizni a v neposlední řadě si již při pohledu na ně můžete udělat obrázek o tom, jaký materiál se vám dostal do ruky. Znakem zdravých a silných klonů jsou sněhově bíle silné kořeny, silné zelené listy a výborné je, když jsou všechny zhruba stejně vysoké. Při shánění klonů buďte nanejvýš opatrní. Kupujte od spolehlivých lidí, a pokud možno na místě, kde si je můžete zkontrolovat.
Kdy sklízet?
Velice častá otázka. Různé odrůdy mají různě dlouhý vegetační cyklus. Z toho vyplývá, že je dobré pěstovat současně odrůdy, které mají stejnou, nebo velice podobnou délku doby květu. Přibližnou dobu sklizně, můžeme odhadnou právě podle uvedené, doporučené délky květu dané odrůdy. Mnohdy to však nevíme, a i když to víme, nemůžeme se na to 100% spolehnout. Řiďte se tedy následujícími vodítky.
Sklízím když:
- Cca 60 - 80% fousků zhnědne (v průběhu květu jsou jasně bílé).
- Se začne šířit plíseň v květech (pokud objevuji každý den nové ložisko, je už opravdu čas!!!).
- Nastane kalamitní výskyt škůdců 1 - 2 týdny před plánovanou sklizní.
Při nerovnoměrném dozrávání můžete zvolit postupnou sklizeň, kdy sklízíte nejprve „zralé plody“, zatímco ty nezralé necháte dozrát. Stejnou taktiku můžete zvolit v počátcích výskytu plísně.
Jak sušit?
Sklizené rostliny můžete sušit buďto vcelku (zavěšené špičkou dolů se všemi listy, větvemi a stonkem), říká se, že tak rostlina uschne i se svým duchem a má větší sílu a lepší chuť (zpracování takto sušených rostlin zabere mnohem více času a rostliny schnou déle). Nebo můžete z rostlin otrhat listy a ostřihat květy ze stonků. Pak květy sušíme nejlépe v sušičce na bylinky, nebo je rozprostřeme na sušící pláty, v nejhorším případě na novinách (pak je třeba květy denně obracet). Ať si zvolíte způsob kterýkoliv, důležité je, aby rostliny schly ve tmě (alespoň se pokuste o co nejnižší přístup světla). Optimální teplota na sušení je 15 - 20 °C. Pokud je teplota vyšší, uschnou rostliny příliš rychle a nebudou tak jemné chuti, jako když se suší pozvolněji - déle. Důležité je zajistit cirkulaci vzduchu kolem schnoucích rostlin, aby bylo zamezeno výskytu plísní. Správně usušené rostliny poznáte tak, že „klacíky“ držící květ pohromadě se už dají zlomit (zlomit, ne ukroutit). Květ samotný se při drolení mezi prsty zdá skoro jako papírový, a dá se drolit relativně snadno. Pokud se při tlaku prsty rozsype, je už suchý moc.
Jaká je spotřeba el. energie?
Spotřeba energie je při pěstování pod umělým osvětlením velice důležitý faktor. Jednak je drahá a navíc může na vaší zahrádku upozornit ty, kteří provVaše hobby nemají pochopení. Z těchto důvodů je třeba při zřizování pěstírny myslet na to, jak spotřebu co nejvíce snížit. Lze použít různé kroky k tomu, aby vaše zahrádka fungovala relativně úsporně.
- Při výběru výbojky zvažte důkladně, jaký potřebujete výkon. Při ceně 4,- Kč/kWh spotřebuje 600W výbojka za 12 hodin elektřinu za 29,-Kč, 400W výbojka cca 20,- Kč. To znamená, že rozdíl v denní spotřebě je 9,- Kč/den = cca 580,.- Kč/65 dní. Počtem výbojek se tato částka logicky násobí a za rok už rozdíl činí pěkných pár tisíc Kč.
- Používejte spínací hodiny, termostaty, hygrostaty a podobné vychytávky, které budou spouštět nezbytné přídavné přístroje pouze v tu chvíli kdy je to zapotřebí a na nezbytně potřebnou dobu.
- Pokud můžete využívat nízký tarif (tzv. noční proud) zvolte dobu svícení tak, aby se kryla s časem, kdy odebíráte nízký tarif. Při použití nízkého tarifu se náklady na el. energii mohou snížit až o 70%.
- Veškeré elektrické spotřebiče v pěstírně pravidelně kontrolujte, stejně jako přístroje které je spínají.
I když se to nemusí zdát, každá malá úspora dá v součtu úsporu velkou. Snažte se tedy ušetřit každý watt který půjde. Samozřejmě tím nesmíte ohrozit funkčnost a efektivitu systému jako celku.
Lze snížit hlučnost pěstírny?
Aby jste nerušili sousedy ze spánku, je třeba pěstírnu odhlučnit. Největší hluk způsobují ventilátory, lze je však ztišit. Použijte jednoduše odhlučňovací hadice, tlumiče hluku a kvalitní ventilátory. Podrobné informace najdete v našem obchodu.
Reklama:
Jak na nežádoucí pachy?
Vůně linoucí se z Vaší pěstírny vám může být příjemná, vašemu okolí už nikoliv, naopak může vzbudit jistá podezření. Pěstírnu je třeba utěsnit tak, aby se z ní vzduch, tedy i pach, dostával pouze vývodem k tomu určeným. Jestliže jsme k tomu učinili patřičné kroky, nezbývá než odfiltrovat pach na výstupu, zpravidla uhlíkovým filtrem napojeným na odsávací ventilátor. Uhlíky ve filtru je třeba čas od času vyměnit - říká se tomu repasování filtru. Odborné repasování vám samozřejmě zajistíme u nás v Growshopu Green Home, stejně jako vám dodáme potřebný filtr, který se vyrábí v mnoha variantách.
Mlčeti zlato...
Je pochopitelné, že nadšení z vlastní pěstírny vyvolává nutkání pochlubit se ostatním. NIKDO z tvé pěstírny nebude mít takovou radost jako TY!!! Jediné co ti chlubení může přinést je problém. Všechny prostředky vynaložené na utajení tvojí zahrádky jsou k ničemu, pokud neudržíš jazyk za zuby. Zkus tedy RYCHLEJI MYSLET NEŽ MLUVIT!!!
Není hydroponické pěstování moc velká chemka?
Nesmysl. U nás je zatím hydroponie pouze něco nového. V zemích jako je Austrálie, Nový Zeland, Izrael, USA, Holandsko, které jsou dnes velmocemi v tomto oboru a i technologicky jsou na jiné úrovni, je tato metoda široce využívána pro pěstování nejrůznějších zemědělských plodin, řezaných květin, koření, zeleniny atd. Rozdíl proti pěstování v půdě spočívá pouze v tom, že živiny a chemické prvky, které jsou běžně obsaženy v půdě, jsou zde získávány uměle, jako biologické výtažky nebo laboratorně. Koncentrované se potom ředí s vodou při přípravě živného roztoku.
