Poradna growera
V poradně si tykáme, neboť jejím cílem je předávání osobních zkušeností více growerů - lidí, které spojuje společná vášeň.
Poradna pro začínající i pokročilé pěstitele
Na tomto místě se vám všem, začínajícím i pokročilým pěstitelům, pokusíme co nejlépe popsat cestu od prvotní myšlenky na pěstování až po sklizeň úrody.
Poradna má sloužit všem, kteří se zajímají o pěstování rostlin pod umělým osvětlením. Nemá sloužit jako návod k trestné činnosti a v žádném případě není s tímto úmyslem založena. Popisujeme zde nezbytné vybavení a všeobecné postupy, používané pro většinu rostlin, které se dají pod umělým osvětlením pěstovat. Provozovatel stránek neručí za to, k jakému účelu čtenář této poradny použije zde popsané postupy.
Upozorňujeme návštěvníky tohoto webu, že pěstování konopí setého, se řídí platnými právními předpisy a jeho pěstování je klasifikováno jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
NahoruZačínáme
Rozhodl ses zřídit si pěstírnu rostlin s využitím umělého osvětlení. Ať předcházelo tomuto rozhodnutí cokoliv, je třeba přestat přemýšlet nad tím proč ji zřizuješ a zabývat se otázkou jak respektive kde.
První problém, který musíš vyřešit, je umístění plánované pěstírny. Místo musí splňovat několik kritérií:
- Musí nabízet možnost přívodu a odvodu vzduchu.
- Musí zde být k dispozici dostatečné napětí v el. síti - optimální je zásuvka na 380 V.
- Pokud zdroj vody není přímo v pěstírně, musí být v jejím bezprostředním dosahu - zkontroluj také kvalitu vody.
- Musí jít zabránit pronikání světla dovnitř i ven.
- Místnost s plesnivějícími zdmi je od počátku riziková.
- Měl bys mít možnost navštěvovat pěstírnu co nejčastěji - měla by být v tvém dosahu.
- Výška místnosti by měla být minimálně 2 metry.
- Plocha půdorysu musí odpovídat tvým představám o velikosti pěstírny.
Důležité kritérium je kvalita a dostupnost vody. Pokud se rozhodneš pěstovat hydroponicky nebo aeroponicky, bude hrát kvalita vody velice důležitou roli v kvalitě a množství výsledného produktu. Pro pěstování v zemině je kvalita vody neméně důležitá, můžeš si však dovolit vodu nižší kvality. Obsah látek ve vodě si může člověk udělat sám dostupnými testery, nebo nechat udělat v laboratoři (cena kolem 700 - 1000,- Kč - rok 2008).
Pokud plánuješ pěstírnu spíše průmyslovou, než pro uspokojení vlastních potřeb, je třeba věnovat větší pozornost dostupnosti elektrické energie, kvalitě jističů a celé rozvodné síti.
Jestliže si nechceš dělat hlavu se všemi výše uvedenými věcmi, prohlédni si nabídku Homeboxů, které si můžeš jednoduše postavit do svého bytu. Jsou vybaveny přívodovými i odvodovými otvory a jsou neprůsvitné. Zůstane ti pouze zajistit dostatek elektřiny a kvalitní vodu. Homebox se vyrábí v několika variantách a velikostech, takže si jistě vybere každý zájemce.
V závislosti na plánované velikosti pěstírny, je při výběru vhodného místa myslet také na nejbližší okolí, aby jsi svojí zemědělskou činností nezasahoval do kvality života sousedů, nebo oni nezasáhli do života tvého.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem
Když máš vybraný prostor, je třeba ho upravit tak, aby se z něho stala pěstírna. Prvním krokem bude přesné změření celého prostoru. Zjisti rozměry všech stěn, výklenků, dveří, oken a samozřejmě výšku pěstírny. Nejlepší bude, pokud si načrtneš plánek prostoru, abys mohl rozvrhnout rozložení systému a přívodu a odvodu vzduchu. Do plánku si zakresli i všechny otvory (okna, dveře..), abys mohl vymyslet, kudy budeš přivádět/odvádět vzduch. Vypočítej objem prostoru, podle kterého budeš vybírat výkon ventilátorů, potažmo průměr hadic pro rozvod vzduchu.
Přichází čas rozvrhnout umístění rostlin, lamp a ostatního příslušenství. Pokud sis původní náčrtek udělal malý, měl by sis ho překreslit do takové velikosti, do které se dá ještě něco domalovat.
Reklama:
Rozmístění rostlin
Nejprve je třeba určit místo rostlinám. Měly by být rozmístěny tak, abys měl ke všem snadný přístup a v případě potřeby mohl každou ošetřit, otrhat jí nějaké listy nebo opravit nefunkční zavlažovací jehlu. V případě ručního zalévání počítej s tím, že musíš mít možnost rostlinu zalévat. Ke konci sklizně mohou být rostliny dost vysoké, s tímto faktem je třeba od počátku počítat.
Při rozmisťování rostlin dávej pozor na to, aby sis zachoval přístup k důležitým místům, jako je přívod el. energie, vody, nebo vyústění přívodu/odvodu vzduchu.
Nikdy předem nevíš, co se může pokazit. Může ti v průběhu vegetačního období prasknout těsnění přívodu vody, vypadnout hadice vzduchotechniky, porouchat se ventilátor, dosloužit jistič apod. V takových případech je třeba neprodleně zasáhnout. Pokud bys měl tato místa zastavěna rostlinami, mohl by ses dostat do prekérní situace.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - osvětlení
Když máš vymyšlené rozmístění rostlin, je třeba rozvrhnout rozmístění a výkon lamp. Jejich rozmístění závisí pochopitelně na rozmístění rostlin. Tato část budování pěstírny se dá stěží plánovat na papír, přesné zavěšení lamp provedeš až při samotném „stavění“ pěstební místnosti. K rozhodnutí o počtu a výkonu lamp ti postačí vědět, jakou plochu je třeba osvítit a jak budou rozmístěny rostliny.
Dobré je vyzkoušet pevnost stropu a otestovat zda půjde strop snadno navrtat v místech, kde by měly v budoucnu viset výbojky. V případě, že zjistíš nedostatky, které by mohly zkomplikovat zavěšení lamp (drolící se strop, nemožnost vyvrtat díry tam, kde by bylo třeba atd.) můžeš si pomoci s dřevěnými latěmi. Latě navrtáš do stropu tak, aby vedly skrz místa, kde budou viset lampy.
Máš například systém 4 metry dlouhý a potřebuješ nad něj zavěsit 4 lampy. Strop je ale v některých místech měkký na to aby udržel lampu, nebo je v některých místech tak tvrdý, že do něj nelze vyvrtat díru. Možná ve stropě vede množství kabelů zrovna v místě, kdy chceš lampu zavěsit. V tomto případě vezmeš 4 metry dlouhou dřevěnou lať a přišroubuješ ji ke stropu tak, aby procházela místy, kdy chceš lampy zavěsit. Na čtyřmetrové délce zcela jistě najdeš alespoň 3 body, ve kterých bude možné lať pevně ukotvit. Do dřeva už snadno přišroubuješ závěsy pro lampy přesně v místech, ve kterých jsou zapotřebí.
Rady ohledně výběru lamp a příslušenství.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - ventilace
Už máš tedy rozvržené rozmístění rostlin a lamp. Při vybírání prostoru jsi dbal na to, aby bylo možné někudy přivádět a odvádět vzduch. Tvým úkolem je vytvořit ideální systém rozvodu vzduchu. Vzduch musí do pěstírny vcházet z opačné strany, než ze které ho budeš odčerpávat. Vznikne tím okruh, který zajistí rovnoměrné větrání pěstírny. K rozvádění vzduchu použij hadice k tomu určené, v nejlepším případě odhlučněné sonoflex, které navíc zabrání ohřívání přiváděného vzduchu. V případě že je přívodní hadice dlouhá, dochází v ní k ohřívání vzduchu po cestě, následkem působení teploty v pěstírně.
Toto ohřívání je do určité míry žádoucí (pokud přivádíš vzduch rovnou z přírody a venku mrzne), nesmí však docházet k tomu, aby z ústí přívodní hadice vycházel horký vzduch (zpravidla bývá problém s vysokou teplotou v pěstírně, než naopak a k udržení teploty ti chladnější vzduch pomůže). Snaž se také o to, aby rozvodné hadice nevisely nad rostlinami, zásuvkami, či elektrickými spotřebiči. Na hadicích se můžou srážet vodní páry a vzniklá voda kape dolů.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - pěstební systém
Pokud ještě nejsi rozhodnutý v čem a jak budeš pěstovat, máš nejvyšší čas toto rozhodnutí učinit. V nabídce je mnoho variant ručně i automaticky zavlažovaných systémů. Záleží jen na tobě, jaký si zvolíš. Pokud zvolíš systém ručního zalévání, zvaž, jestli jsi schopen do pěstírny zajít dostatečně často. V případě, že nemůžeš sám sobě zaručit pravidelné ruční zavlažování, neváhej instalovat automatický zavlažovací systém.
Jestli už jsi někdy pod umělým osvětlením pěstoval a máš dobrou zkušenost s nějakým systémem, určitě se k němu vrať.
Často se totiž stává, že pěstitelé při pokusu přejít na jiný systém neslaví stejný úspěch, jako se systémem, se kterým už mají zkušenosti. Vyplatí se zůstat u osvědčené věci, která funguje. Jak se říká „Vítězný tým se nemá měnit.“
Při výběru pěstebního média také mysli na to, co s ním uděláš po sklizni. Některá pěstební média se dají použít vícekrát (keramzit, kokos), nebo se dají volně vysypat do přírody (hlína, kokos), jiná budeš muset někam vyhodit (produkty z rockwoolu). Jestli se rozhodneš použít jakékoliv pěstební médium opakovaně, důkladně ho před dalším použitím propláchni s pomocí enzymů a následně velkým množstvím čisté vody. Před dalším použitím by EC vody vytékající z média mělo být stejně vysoké jako u vody čisté.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - Zapojení automatické závlahy
Pokud sis zvolil kapénkový (drip system) nebo rozprašovací (spray stake system) závlahový systém, je třeba jej správně zapojit. Předpokládám tedy, že máš všechny potřebné hadice, správné čerpadlo, spojky, zátky, redukce a vše ostatní, co je k tebou zvolenému systému zapotřebí. Při vlastním zapojení dbej na to, aby systém co nejlépe těsnil. Každá skulinka, kterou bude unikat roztok ze systému, sníží tlak, což je zejména u rozprašovacích jehel velice nežádoucí. Navíc riskuješ vniknutí vody do zásuvek nebo poškození elektrických spotřebičů.
Použitím filtru kapaliny minimalizuješ riziko ucpávání kapilár. Pokud se kapilára ucpe a ty to nezjistíš včas, může nezalévaná rostlina zahynout.
Zavlažuješ-li větší plochu a máš delší hadice (např. 4m), zapoj čerpadlo tak, aby tlačilo vodu ze středu zavlažovacího systému. Roztok se tak dostane ke všem rostlinám v téměř stejnou chvíli a nenastane situace, kdy by některé byly zalévány více a jiné méně.
Zpoždění nejvzdálenější kapiláry při chybném zapojení může být klidně 5 sekund. Vezmeš-li v úvahu, že budeš například zalévat 4x za den po dobu 20ti sekund, dostanou rostliny blíže čerpadlu o jednu zálivku více, resp. vzdálenější o jednu méně. Toto je pouze příklad, pro demonstraci rozdílu. Ve skutečnosti délka zálivky záleží na množství roztoku a na zvolené variantě.
Až budeš mít zavlažovací systém zapojený, je čas abys otestoval, kolik vody vyteče z jedné kapiláry za minutu. Na různých místech systému vlož koncové jehly do nějaké sklenice a zapni čerpadlo. Po minutě ho opět vypni a změř odměrkou, kolik ti nateklo vody do rozmístěných sklenic. Takto zjistíš, kolik roztoku bude tvůj systém distribuovat za určené časové období. Tento test prováděj přirozeně ještě před tím, než zasadíš rostliny.
Zařizujeme pěstírnu - jaké použít spínače, jak je nastavit a co s nimi spínat
Předchozí krok, díky kterému jsi zjistil průtok vody tvým zavlažovacím systémem, ti poskytl údaj potřebný ke správnému výběru spínacích hodin. Tvým cílem je spustit zavlažovací systém na tak dlouhou dobu, za kterou k jedné rostlině nateče 250ml - 1 litr roztoku. Jestliže požadovaná dávka vyteče z každé jehly déle než za 1 minutu, bude ti stačit časový spínač, na kterém jde nastavit spuštění nejméně na jednu minutu - to dokážou jednoduché digitální spínací hodiny. Pokud dávka vyteče za dobu podstatně kratší (do 50 vteřin) budeš potřebovat přesnější spínací systém, na kterém jde nastavit interval spínání po vteřinách. Velice spolehlivé a snadno ovladatelné řešení nalezneš v našem shopu. Při použití kapénkové závlahy a slabého čerpadla se může stát, že dávka nakape za dobu, která jde nastavit i na nejlevnějších spínacích hodinách, a to mechanických.
Mechanické spínací hodiny mají jednu podstatnou nevýhodu. Jejich provoz je závislý na elektřině dodávané ze zásuvky, do které jsou zapojeny. V případě výpadku proudu se zastaví, čímž se posune sepnutí/vypnutí spotřebiče o dobu, po kterou proud nešel. Digitální spínače mají vlastní zdroj napájení, takže spínají v požadovanou dobu za všech okolností.
Zalévání máš tedy vyřešeno. Ještě musíš pořídit zvláštní spínací systém na odvětrání místnosti. Zde zpravidla nejde o to, aby byl spínací systém přesný na vteřiny. Stačí, když se větrání bude spouštět v pravidelných intervalech, popřípadě doplněných o sepnutí vynucené termostatem či hygrostatem. Z výše uvedených důvodů ti doporučím použít spínací hodiny digitální. O tom jak často a na jak dlouho ventilátory spínat se dočteš v tomto článku.
Prostorový ventilátor můžeš (a nemusíš) napojit na spínač, kterým ovládáš lampy. Nicméně je lepší, když tento ventilátor běží nonstop.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - nezbytné vybavení pěstírny
Základní vybavení pěstírny už máš naplánované. K úspěšné sklizni ale nestačí jen svítit, zalévat a větrat. Jak jsem již říkal, bereš na sebe úlohu matky přírody a máš za úkol vytvořit rostlinám optimální prostředí pro růst a květ. K tomu patří zajištění ideální teploty, vlhkosti, přesnému dávkování hnojiv a dosažení správného pH živného roztoku.
K tomu, abys dosáhl potřebných hodnot výše uvedených faktorů, budeš potřebovat vybavit pěstírnu další technologií. Můžeš ji samozřejmě vynechat. Sám si spočti investice do následujících vymožeností a spočti si jejich návratnost. Věř tomu, že každá koruna, kterou utratíš za potřebné vybavení, se ti brzy vrátí!!!
Stejně důležité jako bezpečnostní pásy v autě, jsou v pěstírně teploměr a vlhkoměr. Těžko můžeš dosáhnout optimální teploty a vlhkosti, pokud je nemáš čím změřit. Já osobně jsem příznivcem mechanických měřáků. Nepotřebují baterie, jsou levnější a vydrží i nechtěné pokropení vodou. Teploměr je tak levný, že si jich můžeš koupit i víc a sledovat teplotu na několika místech pěstírny najednou. Určitě si kup jeden, který zaznamenává minimální a maximální dosaženou teplotu. Pomůže ti odhalit nedostatky ve větrání, případně vytápění. Je sice trochu dražší, ale tato investice se mnohonásobně vrátí!!! Prodáváme samozřejmě i vlhkoměry s touto funkcí, takže pokud ti to rozpočet dovolí, neváhej.
Rozprašovač, neboli postřikovač je další pomůcka, bez které se správný zahradník neobejde. Několikrát budeš muset rostliny něčím postříkat, možná budeš muset použít i některé chemikálie na vyléčení chorob, nebo zahubení škůdců. Proto je dobré mít postřikovače 2. Jeden na biopreparáty a druhý v záloze na chemikálie. Pokud pěstuješ vice než na 1m2 pořiď si jeden pumpovací, mnohem jednodušeji se obsluhuje.
Bez odměrky bys pouze odhadoval množství hnojiv, postřiků, kyselin atd. Těžko bys pak dosáhl správné koncentrace hnojiv, o pH nemluvě. Doporučuji koupit jednu menší do 50ml s přesností na 2ml a jednu alespoň na 100ml u které již není třeba taková přesnost. Záleží samozřejmě na velikosti tvého systému. Pokud budeš míchat stovky litrů hnojiv, pořiď si k té malé raději 500ml nebo větší. Malá stříkačka za pár korun se neztratí v žádné pěstírně a je skvělá na odměřování kyselin.
Zkoušečku el. napětí za pár kaček ve formě šroubováku, bys měl mít hned u dveří vedoucích do pěstírny. Hodně často s ní odhalíš důvod, proč ti nesvítí lampa, nebo neběží větrák. Velice užitečná je také při manipulaci s elektrickými rozvody ve tvojí pěstírně. Dřív než se do nějakého drátu pustíš rukama, otestuj ho zkoušečkou. Testování holou rukou je nejenom nepříjemné, ale může tě jak známo i zabít.
Když jsem narazil na elektřinu, izolačních páska, igelitová lepenka, leukoplast, kus drátu a podobné spojovací a izolační materiály jsou mnohdy k nezaplacení. Lepenkou nouzově opravíš téměř všechno... Obecně bys měl mít v pěstírně základní nářadí: kombinačky, šroubovák, kladívko, nůž atd.
K vybavení správného growera patří bezesporu pH a EC metry. Díky nim snadno a rychle zjistíš, zda má připravený živný roztok správné vlastnosti a jestli si při jeho přípravě neudělal někde chybu. Měření pH elektronickým testerem je mnohem pohodlnější než měření kapkami. Použití kapek má další nevýhodu, a to určování pH podle barev. Ve světle výbojek některé barvy jaksi ztrácejí svoji rozeznatelnost a k chybnému změření pH je už jenom malý krůček. Nemusíš si kupovat hned poslední modely těchto elektronických testerů. Levná varianta ti poslouží stejně spolehlivě. Cenový rozdíl zpravidla tvoří širší možnosti využití, možnosti non-stop provozu a různé další doplňkové funkce. Nechci tě od nákupu dražších zařízení odrazovat, pro některé typy pěstíren jsou k nezaplacení, vyber si zkrátka podle svých finančních možností a potřeb.
Prostorový ventilátor promíchává vzduch a pomáhá tím udržet stejnou teplotu a vlhkost v celém pěstebním prostoru. Navíc supluje přirozený vítr vanoucí v přírodě. Rostliny se vlivům větru brání tím, že zesilují stonky, aby je vítr nezlomil. Z toho vyplývá, že prostorový ventilátor přispívá také k tomu, aby rostliny byly silnější.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - velice užitečné vybavení pěstírny
Zvlhčovač použiješ nejspíš jen pár týdnů, ale pokud máš v pěstírně přirozenou relativní vlhkost pod 60%, zvlhčovač potřebuješ!!! Rozdíl mezi klony zasazenými do pěstírny z vlhkostí 55% a 80% je neuvěřitelně velký. Klony rychleji zakoření, rapidně se zrychlí jejich růst a jsou na pohled mnohem silnější, to znamená i odolnější vůči nežádoucím vlivům.
Naopak odvlhčovač ti pomůže snížit riziko výskytu plísní v závěrečné fázi květu. V tomto období hrozí plesnivění květů a rostliny jsou celkově náchylnější k houbovitým chorobám. Těm se totiž velice dobře daří ve vlhkém teplém prostředí, které jim poskytují právě nabobtnalé květy.
Rozhodně si pořiď termostat. Pokud k němu napojíš přívodový, nebo odvodový ventilátor, stěží nastane situace, kdy budeš mít v pěstírně moc velké horko. Možná namítneš, že odsávat a přisávat vzduch máš pravidelně a ne jenom když je teplota příliš vysoká. Máš samozřejmě pravdu, ale pokud máš vícerychlostní ventilátor, můžeš ušetřit nějakou korunu za elektřinu. Zapojíš nižší rychlost na běžný odtah a vyšší rychlost přes termostat. Na plný výkon ti pak ventilátor poběží jen bude-li to nutné, za účelem snížení teploty a to i mimo plánovaný čas sepnutí. V naší nabídce najdeš i kompletní řešení tohoto případu. Nabízíme termostaty s regulátory otáček, které sami spouští větrák na takový výkon, který je v danou chvíli zapotřebí.
Pachový filtr jsem nezařadil do nezbytného vybavení jen proto, že nemá přímý vliv na kvalitu a množství sklizeného materiálu, ani k zabezpečení správné funkce celého systému. Nicméně si myslím, že jeto vybavení nezbytné. Opatrnosti není nikdy dost, navíc ne každý z tvého okolí je zvědavý na jakékoliv cizí pachy, a ne každému tvoje zahrádka voní...
Použitím topného tělesa v živném roztoku zajistíš rostlinám optimální teplotu zálivky. Příliš nízká teplota může rostlinám způsobit šok, naopak vysoká zvyšuje riziko vzniku plísní na kořenech a oslabuje kořenový systém.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - vychytané pomůcky pro profesionály a puntičkáře
Teploměr do substrátu ti pomůže kontrolovat teplotu pěstebního média. Můžeš tak odhalit nedostatky ventilace nebo nedostatečného ohřevu živného roztoku. Základní rtuťové teploměry nejsou moc drahé. Doporučuji ti teploměr průběžně přemisťovat, abys měl komplexní přehled o teplotách média všech rostlin.
Vlhkoměr monitorující vlhkost pěstebního média je dobrý ke zjištění správné funkce zavlažovacího systému. Je-li vlhkost moc vysoká, znamená to, že zaléváš příliš často, nebo zbytečně velkou dávkou. Nízká vlhkost značí pravý opak. Přelévání rostlin způsobuje uhnívání kořenového systému, jehož následkem je pomalejší růst rostlin a jejich celkové oslabení. Hniloba z kořenů také může nastartovat plísňové choroby celé rostliny.
Zařízení produkující CO2 je považováno za vybavení nadstandardní, nicméně je velice žádoucí. Do vychytávek, které používá velice málo pěstitelů, jej řadí vysoké pořizovací náklady. Konkrétně se to týká elektromagnetického ventilu na CO2 bombu. Produkovat CO2 jde samozřejmě i jinými způsoby, které ovšem nejsou tak efektivní, co se týče poměru získaného CO2 a vydané energie, či potřebného místa. CO2 bomby jsou také velice snadno dostupné a doplnitelné. Více o potřebě CO2 se dozvíte v našich článcích.
Klimatizace je další prvek, u kterého finanční náročnost a provozní náklady snižují zájem pěstitelů. Některé typy však zvyšují svoji efektivitu zabudovaným odvlhčovačem. V zásadě bych doporučil klimatizaci každému, kdo už investoval do zařízení produkujícího CO2. Při použití klimatizace společně s tímto zařízením, totiž nemusíme tak často odvětrávat pěstírnu. Je jasné, že při odvětrávání mizí i zvýšená hladina CO2, dosažená jeho přidáváním do prostoru pěstírny. Exhalace CO2 je pak mnohem efektivnější a omezí se tím jeho plýtvání.
Příklad připravené pěstírny s použitím bubblerů.
Sejeme semínka, sázíme řízky
Pěstírnu máš už zařízenou, přichází na řadu samotné pěstování. Rostliny můžeš začít pěstovat ze semen, nebo z řízků. U obou variant je důležité vybrat kvalitu, což je často kámen úrazu. Navrhnu ti některé ukazatele, kterých se můžeš chytit při jejich výběru.
Kvalitní semena
- V balení jsou všechna přibližně stejně velká.
- V balení jsou všechna stejné barvy.
- Kvalitní semena bývají většinou velká, u některých kultivarů jsou ale opravdu malá.
- Pokud možno kup semena přímo od výrobce/majitele odrůdy.
Kvalitní řízky
- Na pohled vitální, zdravě zelené
- Zdravé listy bez fleků nebo plísní
- Kořeny sněhově bílé s jemnými bílými chloupky (vypadají jako záře kolem kořenu)
- Celá várka řízků přibližně stejné velikosti
Pokud se rozhodneš (nebo nebudeš mít jinou možnost) pěstovat více odrůd najednou, snaž se o to, aby všechny měly stejnou dobu kvetení. Pokud by byl rozdíl v délce květu velký, musel bys řešit problém s tím, že některé rostliny by už potřebovali závěrečný průplach vodou, zatímco ostatní by stále potřebovaly hnojit.
Pěstování ze semen
Dříve než zasadíš semena do pěstebního média, je třeba je nechat pěkně naklíčit. Semena nejdříve nech 24 hodin namočené ve vlažné vodě, pěkně nasají vlhkost a budou lépe klíčit. Po této době je přendej na vlhkou vatu, nebo papír určený ke klíčení. Neměly by se ti dělat kaluže vody, ale vata nebo papír musí být mokré. Ke klíčení dej vždy alespoň o 40% více semen (v případě feminizovaných o 20%), než chceš mít nakonec rostlin. Některá semena mohou být „hluchá“, z některých mohou vyrůst slabší kousky, kterých je lepší se zbavit. Navíc je třeba počítat s určitým poměrem samců.
Semena by ti měla vyklíčit do 1 - 2 dnů. Pokud nevyklíčí ani do 4 dnů, něco je špatně a je třeba začít od píky s novými semeny.
Klíček rašící ze semene je kořínek. Při sázení naklíčených semen proto dbej na to, aby kořínek směřoval dolů, ne nahoru.
Naklíčená semena sázej do připraveného pěstebního média. Je žádoucí, aby bylo zalité, v nejlepším případě pohnojené pouze kořenovým stimulátorem. Ideální hloubka sázení je 2 - 3 cm. Lampu zavěs tak, aby vzdálenost mezi pěstební nádobou a výbojkou byla minimálně 1m! Pro začátek stačí, když rozsvítíš polovinu lamp z počtu, který plánuješ - někdy i méně. Světlo musí svítit 18 hodin denně.
V této počáteční fázi je důležitá relativní vlhkost v pěstírně, optimálně přes 80%. Systém denně kontroluj a udržuj pěstební substrát vlhký, ne však mokrý, jinak ti naklíčená semena shnijí! Když se začnou klubat rostlinky ven ještě nemáš vyhráno. Stále je zalévej velice opatrně, aby ti nezačaly uhnívat kořínky. S automatickou zálivkou začni, až rostlinky začnou tvořit patra.
Pěstování z řízků
Rockwoolové kostky
Rockwoolové kostky celé smáčej v roztoku připraveném pouze z vody a kořenového stimulátoru. Ve zvláštní nádobě rozmíchej Previcur, nebo jiný fungicid určený k ošetření řízků při přesazování. Nepotřebuješ ho moc, namíchej ho pro začátek cca 0,5l, přimíchat můžeš vždycky.
Řízky nejprve namoč do Previcuru (pouze část s kořeny) a posléze zasaď do kostek. Kostky dej jednu vedle druhé a rozsviť lampu. Dej ji alespoň 1m nad rostlinky (pokud je to možné i výš) a nerozsvěcej všechny lampy, které máš připravené. Pro začátek stačí, když rozsvítíš polovinu lamp z počtu, který plánuješ - někdy i méně. Světlo musí svítit 18 hodin denně. Nonstop svícení v prvních 2 - 3 dnech od zasazení ještě urychlí růst kořenů, není to ale nezbytné.
Nejpozději do týdne by měly všechny kostky být prorostlé kořeny, což poznáš jednoduše tak, že kořeny prorostou kostkami skrz a jsou zespodu krásně vidět. V ideálním případě by do týdne měly být kořeny už velice dlouhé a krásně bílé.
Po celou dobu zakořeňování do kostek rostlinky nezalévej!!! Výjimkou by byl případ, kdy by začala některá uvadat. V takovém případě vezmi tu jednu a ponoř na okamžik celou kostku do roztoku s kořenovým stimulátorem. To že jedna uvadá ještě nemusí znamenat, že je třeba zalít všechny. Pokud je v kostce moc vody, kořeny rostou pomaleji a mohou uhnívat!!! Minimálně 4 dny musí vydržet rostliny bez zalévání. Pokud vadnou, málo jsi namočil kostky při zasazování. Nic si z toho nedělej a zkrátka ty vadnoucí zalij, jak ses dočetl o 2 řádky výš.
Když jsou kořeny pěkně prorostlé (nejpozději ale 10. den), zasaď rostliny do připraveného substrátu. Před zasazením kostky zbav plastového obalu, který je obtočen kolem jejich obvodu. Pokud sázíš rostliny do rockwoolových rohoží nebo NFT plastový obal neodstraňuj!!!
Z počátku je dobré stále přidávat do zálivky kořenový stimulátor. Je zapotřebí, aby se vyvinul dokonalý a bohatý kořenový systém. Kořeny jsou totiž ústa rostliny - jimi převážně přijímají živiny.
Zemina
Jelikož je zbytečné rostliny před umístěním do zeminy dávat do dalších kostek, zasadíš je rovnou. Zeminu opět zalij tak akorát a pak do ní zasaď řízky. Zalévej střídmě, aby se kořeny pěkně rozrostly po celém květináči. S normální zálivkou můžeš začít, až když rostliny evidentně zakořenily. To poznáš podle toho, že jim začínají vyrůstat nové listy a celkově se zvětšují.
Fáze růstu
Fáze růstu je období, po které jsou rostliny vystaveny světlu 18 hodin denně. V tomto období rostliny nevytvářejí květy. Délka fáze růstu se odvíjí od hustoty rostlin. Pokud máš na 1m2 20 rostlin, ponecháš 1. fázi kratší dobu, než když máš na stejné ploše rostlin 6. Období růstu se pohybuje v rozmezí 7 – 30 dnů.
Během fáze růstu je třeba se zaměřit na:
- Rozvoj kořenového systému – do zálivky stále přidávej kořenový stimulátor.
- Posílení rostlin – růstovými stimulátory (Darina, AH Excellerator…).
- Preventivní ochranu rostlin – BIO preparáty (BIO Protect, BIOOL…).
- Redukci výhonků – zaštipováním špiček nebo odstranění spodních výhonků (není nutné).
- Vlhkost v pěstírně – udržuj kolem 80% (zvlhčovačem).
Zaštipování rostlin je delikátní záležitost, která velice ovlivňuje sklizeň a posklizňové práce. Nechci zde tvrdit, že zaštipováním dosáhneš většího výnosu. Při porovnání množství sklizeného materiálu ze zaštipovaných a nezaštipovaných rostlin, nevzniká podstatný rozdíl. Můžeš tedy rostliny nechat růst samovolně (zvlášť pokud si nejsi jistý, kde a jak je správně zaštípnout). Více o tomto tématu.
Lampy v 1. týdnu ještě nepřibližuj úplně ke kytkám. Když je necháš výš, vyrostou Ti vyšší.
Kořeny:
Počátek růstu má obrovský vliv na celkový průběh vegetačního období. Když se Ti nepodaří dobře začít, těžko to budeš později dohánět. Vůbec nejdůležitější je, aby se rostlinám vyvinul dokonalý kořenový systém. K tomu je zapotřebí optimální vlhkosti pěstebního média a kořenového stimulátoru. Skrze kořeny přijímají rostliny většinu živin. Nejsou-li kořeny dostatečně silné a zdravé, dostanou Tvoje rostliny jen část živin, z celkového dodávaného množství. Kořenový stimulátor přidávej po celou dobu fáze růstu a první 2 týdny květu. Můžeš ho přidávat celé vegetační období, až do fáze proplachování.
Podpora růstu a zdraví:
Hned zpočátku růstové fáze se nám osvědčilo použít Darinu formou postřiku (koncentrace 2-3 ml/l). Kytky začnou rychleji růst a jsou krásně zelené. Klony do této chvíle zažily spousty změn (změna intenzity světla, přesazování, změna prostředí). Tyto změny jim vyvolaly určitý stres, se kterým jim Darina pomůže se vyrovnat. Výborné je používat akcelerátor růstu, například AH Excellerator. Ostatním se budeme věnovat ve speciálním článku.
Růstová fáze je také vhodným obdobím pro aplikaci preventivních postřiků proti houbovým chorobám a škůdcům. Při preventivním použití (když ještě žádná choroba/škůdce rostliny nenapadly) použij dostupné biopreparáty – například BIO Protect. Kytky samozřejmě není dobré stříkat každý den nějakým postřikem. Mezi výše uvedenými postřiky udělej alespoň 2 resp. 3 dny pauzu. Při použití chemických preparátů se vždy řiď informacemi na příbalovém letáku.
Fáze květu 1. Týden
Přichází fáze květu. Přechodu z fáze růstu do fáze květu se obecně říká „přepnout na květ“. Samotné fázi se říká „květ, kvetení, květenství, v květu“ atd. Přepnout na květ znamená změnit cyklus svícení na 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Během květu Ti začnou kytky růst rychleji. Rostou totiž hlavně potmě, a té si užívají více právě ve fázi květu.
Při přechodu na květ začni tím, že provedeš průplach pěstebního média. Nejprve propláchni enzymem a další den čistou vodou.
Lampy dej trochu níž, ale stále je nedávej moc blízko rostlinám. Když jsou výš, rostliny vyrostou vyšší.
Stále pečlivě sleduj vlhkost pěstebního média. Když budeš zalévat moc, uhnijí Ti kořínky a dosažení optimálního výsledku (množství a kvalita) se stane nedosažitelným snem…
Všechna vícesložková hnojiva mají různé dávkování pro fázi růstu a pro fázi květu. Při přechodu do fáze květu se řiď doporučeným dávkováním. Většina výrobců hnojiv nabízí různá doplňková hnojiva. Vyznat se v jejich používání dá někdy zabrat, ale vyplatí se, dobře si jejich použití nastudovat.
Snaž se od počátku pravidelně proplachovat. Hnojiva zanechávají v pěstebním médiu množství solí, kterých je třeba se zbavit. Proplachuj každý týden - den enzymem a druhý den čistou vodou s upraveným pH. Potom opět zalévej živným roztokem, namíchaným podle návodu. Pravidelné proplachování pomáhá docílit lepší chuti a vyšší sklizně.
Už od prvního týdne květu používej přípravek Phytamin. Podpoříš tím tvorbu květů. Dávkování je 5ml/l a používá se 2x týdně.
Fáze květu 2. – 4. týden
- V tomto období vyprší vhodná doba k prořezání rostlin.
- Lampy už můžeš dát blízko rostlinám.
- Dál používej Phytamin.
- Rostliny budou spotřebovávat čím dál víc tekutin.
- Stále udržuj vyšší vlhkost.
- Stále je dobré používat kořenový stimulátor.
- Kontroluj rostliny pečlivě. Jakýkoliv náznak choroby nebo invazi škůdců okamžitě vyřeš!
- Nezapomeň proplachovat…
- Rostliny můžeš zohýbat tak, aby byly stejně vysoké.
Ve 3. – 4. týdnu začíná hnojivová palba. V tuto dobu začínáš hnojit rostliny doporučeným maximem. O to důležitější je pravidelné proplachování. Od 4. do 6. týdne se palice nejvíce nalévají. Je to období, od kterého čekáš nejvíc. Jestliže se v tomto období palice nenafouknou, už se tak pravděpodobně nestane (záleží i na době květu pěstované odrůdy).
Fáze květu 5. – 6. týden
- Sniž relativní vlhkost v pěstírně co nejblíže 40% (odvlhčovačem, častějším větráním).
- Už nepoužívej Phytamin.
- Dávej velký pozor na plísně a brouky.
- Zajisti proudění vzduchu kolem palic! Snížíš tím riziko vzniku plísně v květech (dobrý je k tomu prostorový ventilátor). Zkontroluj, jestli se palice nedotýkají jedna druhé nebo jestli na nich neleží listy.
- Odstraň stárnoucí a žloutnoucí listy.
- Pravidelně proplachuj.
Počínaje pátým týdnem květu věnuj maximální pozornost vlhkosti v pěstírně. Pokud je moc vysoká, dáváš velkou šanci plísním. Vlhkost rapidně stoupá v noci. Je proto nutné, abys v noci více větral.
Dávej při tom pozor, jestli Ti časté větrání nesnižuje teplotu pod 17°C. Jde do tuhého. Brzo budeš sklízet a je třeba každý problém řešit okamžitě.
Pokud řešíš problém s brouky nebo plísní, máš jednu z posledních možností použít chemický postřik. Ochranná lhůta (OL) většiny chemických preparátů přesahuje 14 dnů. To znamená, že pokud postříkáš kytky chemií, můžeš je sklidit až po uplynutí této lhůty (každý přípravek délku OL vyznačenou v návodu). Když sklidíš před uplynutím OL, zůstane Ti část postřiku v květech, které pak konzumuješ…
Fáze květu 7. – 8. týden
- Drž vlhkost dole!
- Už žádné chemické postřiky!
- Nejpozději 10 dní před sklizní přestaň hnojit. Zalévej jen čistou vodou obohacenou Final solution. Alespoň jednou ještě propláchni enzymem.
- Modli se za dobrý výsledek!
- Jakýkoliv žlutý list okamžitě odstraň.
- Plesnivějící palice okamžitě uřízni a dej sušit!
Finále se blíží. Věnuj kytkám maximální pozornost. Když přehlédneš plesnivějící palici, můžou Ti zplesnivět všechny (zákonitě to začíná u těch největších…).
Snaž se zbavit pěstební médium veškerých zbytků hnojiv. Vyplatí se měnit živný roztok častěji než obvykle. Namíchej si ho proto míň, ať neplýtváš Finalem. Roztok, který vytéká z média, změř EC metrem, zjistíš, kolik je v substrátu ještě hnojiv. Ideální je, když máš v den sklizně stejné EC, jako voda, ze které mícháš roztok.
Rady ohledně výběru lamp a příslušenství
Potřebný výkon lampy určíme nejen podle plochy, kterou potřebujeme osvítit, ale také podle výšky místnosti. Pokud máme prostor určený pro pěstírnu 2m vysoký, nebudeme rozhodně koketovat s myšlenkou, zavěsit nad rostliny lampu o výkonu 1000W!!!
Výběr správného výkonu lampy je důležitý krok, který je navíc opředen tolika mylnými domněnkami, že považuji za nutné rozebrat ho podrobněji a uvést na pravou míru několik častých omylů.
Omyl číslo 1: Čím silnější použiju lampu, tím víc budu nakonec sklízet.
- Nesmysl!!! Pokud například do malé pěstírny na plochu 1m2 použiješ 1000W výbojku, těžko budeš teplotu v tak malém prostoru udržovat pod maximální únosnou hodnotou. Rostliny v důsledku vysoké teploty stagnují, kroutí se jim listy a vršky jsou spálené. Takové rostliny ti rozhodně nedají to, co od nich očekáváš.
- Použití nepřiměřeně silné lampy je neefektivní i z hlediska energetického. Lampa zkrátka spotřebuje více energie, než je zapotřebí k osvícení požadované plochy.
Omyl číslo 2: Lepší použít jednu silnější lampu, než 2 slabší.
- Tento omyl se stává omylem až od použití výbojek o výkonu 250W a výše. Doporučuji nepoužívat slabší. Při používání slabších se stává pěstování neefektivní.
- Výkon výbojek nelze sčítat jako metry čtvereční. Pokud tvůj prostor má rozměry 1 x 4 metry je lepší použít 4 lampy o výkonu 400W, než 2 o výkonech 600 a 1000W, i když výkon v součtu dává stejné číslo jako součet čtyř 400W, tedy 1600W. Vždy je třeba dbát na to, aby světlo bylo distribuováno rovnoměrně.
Omyl číslo 3: Silnější výbojka déle vydrží.
- Není pravda. Výbojky v závislosti na délce používání, ztrácí efektivitu. Na oko svítí stále stejně, ale množství lumenů (jednotky světelného toku) se soustavně snižuje. Jistě to nevadí, pokud výbojkami osvětluješ dvorek, ale tvé rostliny úbytek lumenů zaznamenají a dají ti o tom vědět prostřednictvím chudší sklizně.
Rozdělení výbojek
Nebudu zde zmiňovat kvalitu výbojek různých výrobců, protože názory na toto téma jsou různé a záleží na osobních zkušenostech pěstitelů. Zaměříme se na popis typů podle vyzařovaného světelného spektra. Toto rozdělení je při výběru výbojky zásadní, neboť vyjadřuje, na co se zvolená výbojka nejlépe hodí.
Podrobné informace o světelném spektru.
Sodíkové výbojky
Spektrum těchto vysokotlakých sodíkových výbojek (označení HPS) je nezbytné k tvorbě květů a plodů. Jsou proto určeny pro použití především ve fázi květu. Díky tomu, že vyzařují také část modrého spektra, je možné je použít během celého vegetačního cyklu od počáteční fáze růstu až do sklizně. Sodíkové výbojky nejsou správnou volbou pro pěstování matečních rostlin. Tyto výbojky jsou nabízeny s výkonem od 250W do 1000W.
Metalhalogenidové výbojky
Světlo z těchto výbojek obsahuje nejvíce modrého a fialového spektra, které je zapotřebí k růstu zelených částí rostlin (stonků a listů). Vyzařovaným světelným spektrem jsou předurčeny k používání v růstové fázi. Používají se proto v počáteční vegetační fázi, nebo k pěstování matečních rostlin. K jejich provozu je zapotřebí předřadník určený k použití s metalhalogenidovými výbojkami. V našem ceníku najdeš tyto výbojky o výkonech od 250W do 1000W, tento rozsah je dostatečný k použití v uzavřených prostorách. Zpravidla jsou označeny písmeny MH nebo HPI. Tento druh výbojek je pro absenci červeného spektra naprosto nevhodný pro květovou fázi.
Výbojky mix sodík - metalhalogenid
Skupinu uzavírají výbojky vyráběné s cílem obsáhnout co nejširší škálu potřebných světelných spekter. Tyto výbojky se bezvadně hodí pro fázi růstu i květu a stejně jako sodíkové výbojky se hodí pro používání během celého vegetačního období. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Mix výbojky vyzařují více modrofialového světla, potřebného k růstu zelených částí rostlin (díky tomu mají rostliny silnější stonky a listy). Ve fázi květu ovšem nedodávají takové množství červenožlutého spektra (potřebného pro tvorbu květů) jako výbojky sodíkové. Výbojky mix se, oproti čistým sodíkovým, dají použít i pro pěstování matečních rostlin. Stejně jako předešlé typy, i mixované výbojky prodáváme s výkonem od 250W do 1000W.
Výběr předřadníku
Předřadník je součástí lampy, ve které dochází k regulaci napětí mezi zásuvkou a výbojkou. Součástí moderních předřadníků jsou i startéry, které dávají výbojce impuls k tomu, aby se rozsvítila. Pokud bys vedl elektřinu ze zásuvky přímo do objímky, do které bys zapojil výbojku, výbojka se nerozsvítí a může dojít k jejímu nenávratnému poškození. Předřadník se také nazývá tlumivka nebo trafo.
Předřadníků je dnes na trhu celá řada. Jejich podrobný popis najdeš v našem ceníku. V zásadě je při výběru předřadníku třeba vycházet z toho, jakou výbojku chceš použít a její vzdálenosti od předřadníku. Výkon výbojky musí být stejný jako výkon předřadníku, to znamená, že k 600W výbojce potřebuješ jiný předřadník než ke 400W. Je možné, že v budoucnu budou k dostání předřadníky, které budou mít širší rozsah a půjdou k nim připojit výbojky různých výkonů.
Zatím se musíme spokojit s tím, že jsou v nabídce předřadníky, ke kterým je možné připojit jak metalhalogenidovou tak sodíkovou výbojku stejného výkonu. Dříve bylo zapotřebí mít pro oba typy předřadník zvláštní. Ne všechny předřadníky ale tuto vymoženost mají!
Zapojení lampy
Při zapojování lampy musíš brát ohled na výkon výbojky a podle toho zvolit sílu kabelu. Pro zapojení 1000W sestavy potřebuješ silnější kabel (síla drátu 2,5mm), než při zapojení 250W (síla drátu 1,5mm). V zásadě je vždy lepší volit silnější kabel. Při použití slabého kabelu může docházet ke chvilkovému poklesu napětí. V této chvíli se do výbojky nedostává dostatečné napětí a zkracuje se její životnost. V horším případě zhasne a rozsvítí se opět až při novém startu.
Při zapojování výbojek k předřadníku se snaž minimalizovat vzdálenost. Lepší je mít dlouhý kabel od zásuvky k předřadníku, než od předřadníku k výbojce. Moderní předřadníky sice udávají možnost vzdálenosti od výbojky až 20m, ale obecně je doporučována vzdálenost co nejkratší (optimálně do 4 metrů).
Zapojovat elektrické rozvody by měla pouze osoba odborně k tomu způsobilá. Špatným zapojením výbojky k předřadníku riskuješ její poškození, nebo úplné zničení!!!
Každopádně vždy připojuj drát s fázovým napětím (hnědý nebo černý) do středu objímky (drát vedoucí od předřadníku!!!). Pokud jej zapojíš do obvodového vodiče (kovová část objímky opatřená závitem) můžeš výbojku zničit!!!
Reflektory
Už víš jakou vybrat výbojku, předřadník i jak vše zapojit dohromady. Doposud jsi se ale nedozvěděl nic o reflektorech, které jsou běžně nazývány „kšilty“. Je to součást lampy, která slouží k rozptýlení světla vydávaného výbojkou. K výrobě reflektorů se používají různé materiály a metody, na nichž závisí výsledná schopnost rozptýlit světlo co nejlépe.
Materiály ze kterých se reflektory vyrábějí jsou stále dokonalejší. Pilířem dnešních reflektorů jsou ty, které jsou vyrobeny z kladívkového plechu. Tento materiál zajišťuje bezvadné rozptýlení světla. Díky členitému povrchu zde vzniká mnohem více odrazových bodů, než u hladkého reflektoru. Se stínidlem z tohoto materiálu nemůžeš nic pokazit a můžeš si být jistý tím, že jsi pro rozptýlení světla udělal správnou věc.
Z kladívkového plechu je vyrobena také většina reflektorů obohacených o další funkce. K těm patří především odtah horkého vzduchu, ohřívaného výbojkou. Tento vzduch je, podle typu reflektoru, odváděn buď do pěstírny, nebo pomocí hadic z pěstírny ven. Některé reflektory jsou uzpůsobeny k tomu, aby bylo možné vytvořit samostatný ventilační okruh pro výbojky. Reflektor tohoto typu najdeš v ceníku jako Cooltube. Zde je výbojka ukryta ve skleněném válci. Cooltube se napojí na hadice vzduchotechniky, skrz který může procházet vzduch zvenčí k výbojkám a zase zpět ven. Tím je zamezeno ohřívání prostoru pěstírny a navíc není třeba vzduch, od výbojek ven, vést přes uhlíkový (pachový) filtr. Pokud by sis chtěl cooltube vyrobit sám a použít obyčejné sklo, nedělej to. Obyčejné sklo nepropustí potřebné světelné spektrum. K tomu je zapotřebí speciální borosilikátové sklo, použité u Cooltubu.
Některé reflektory jsou sestrojeny pouze z proužků kladívkového plechu (např. zmiňovaný Cooltube). Mnoho lidí si může říkat, že je tím omezena kvalita odrazu světla. Tyto proužky jsou ale nastaveny tak, aby odrážely stejné množství světla, jako rozměrnější reflektory.
Další informace o reflektorech.
Spínače, rozvodní skříně, zpožďovače a jiné doplňky
K tomu aby lampy svítily, kdy mají, je třeba zajistit jejich spínání a vypínání. Můžeš to samozřejmě dělat ručně, ale v zájmu zajištění pravidelného cyklu, ti doporučuji použít spínací hodiny, které lampu automaticky zapnou/vypnou v požadovaný čas. Je třeba upozornit na fakt, že spínání lampy přímo ze spínacích hodin, je možné pouze do určitého výkonu lamp. Doporučím ti to, pouze pokud přes ně spínáš jednu lampu do výkonu 600W.
Pokud potřebuješ zapnout lamp více, použij stykač. Spínací hodiny v tomto případě dají povel stykači, aby vpustil el. proud do předřadníku a rozsvítil výbojku. V takovém případě totiž množství proudu prochází skrz stykač a ne přes spínací hodiny, u kterých může dojít (následkem průtoku většího objemu el. energie) k přehřátí spínacího mechanismu a tím jeho vyřazení z provozu. Následkem toho může nastat situace, kdy ti bude lampa svítit nepřetržitě, nebo nebude svítit vůbec.
Pokud je v prostoru pěstírny 380V přívod, budeš ho muset převést na 220V. K tomu ti dopomůže rozvodní skříň, kterou pak snadno napojíš do třífázové zásuvky a vznikne ti několik 220V zásuvek. Skříně se vyrábějí v mnoha variantách, podle toho, kolik potřebuješ získat zásuvek. Součástí skříní jsou už zpravidla spínací hodiny zapojené přes stykač. Získáš tak některé zásuvky spínané hodinami, ostatní pod stálým napětím. Do rozvodných skříní je možné zakomponovat také termostat, hygrostat nebo zpožďovací relé.
Zpožďovací relé slouží k oddálení startu v případě výpadku elektřiny. Pokud totiž vypadne elektřina např. na 2 minuty, lampa zhasne, ale výbojka nestačí vychladnout a připravit se na opětovný start. Zpožďovací relé dopřeje výbojce dostatek času na vychladnutí tím, že do spínaných obvodů pustí el. energii až po uplynutí nastavené doby (přibližně 15 minut). Tím je zabráněno poškození výbojek předčasným startem po zhasnutí a zároveň tomu, aby výbojka zůstala zhasnutá.
Rady týkající se ventilace
K tomu, aby rostliny rostly a byly zdravé a silné, je třeba jim zajistit stálý přísun kyslíku a CO2. Tyto plyny jsou obsaženy ve vzduchu. V přírodě vzduch volně proudí, čímž je zajištěna jeho neustálá výměna a v okolí rostlin nemůže docházet k nedostatku uvedených plynů. V uzavřené pěstírně tedy musíš zajistit podobnou výměnu vzduchu. Rostliny kyslík i CO2 neustále spotřebovávají a je třeba jim je pravidelně doplňovat, jinak začnou v důsledku nedostatku stagnovat.
Ohledně CO2 je situace o něco složitější než u kyslíku. Rostliny se na zemi vyvinuli mnohem dříve než člověk a v té době bylo v zemské atmosféře přibližně 7x více než CO2 dnes. Jsou ovšem metody, kterými lze chybějící CO2 dodat. Více se dozvíte v článku o CO2 .
Jak zajistit výměnu vzduchu
Abys zajistil správnou a dostatečnou výměnu vzduchu v pěstírně, potřebuješ na jedné straně vzduch přivádět a na druhé odvádět. Přívod vzduchu zajistí přísun kyslíku a CO2, odvod vzduchu odstraní vzduch „vydýchaný“ společně s teplem, čímž ti pomůže udržet v pěstírně požadovanou teplotu. Fyzikální zákony určují, že studený vzduch se drží dole, teplý se tlačí nahoru. Tento fakt je třeba respektovat při instalaci vzduchotechniky.
Vzduch zvenčí přiváděj vždy do spodní části pěstírny, odtah prováděj z horní části, ideálně až od stropu.
Vybíráme ventilátor
Zásadním ukazatelem při výběru ventilátoru by mělo být množství vzduchu v m3 za hodinu, které je ventilátor schopen přečerpat.
Jelikož není žádoucí, aby ventilátor musel běžet stále, vynásob objem pěstební místnosti minimálně 20x pro přívod a 40x pro odvod vzduchu - podle výsledku vybírej. Pokud tedy má tvoje pěstírna mít 27m3, vybírej z ventilátorů o průtoku vzduchu od 540m3/hod pro přívod a od 1080m3/hod pro odvod vzduchu.
Při výběru výkonu musíš také přihlédnout na vzdálenost, kterou musí vzduch urazit od vstupu do větracího potrubí až k jeho výstupu. Zkrátka čím delší a/nebo širší máš potrubí pro rozvod vzduchu, tím výkonnější použij ventilátor.
Výborná věc je použití vícerychlostních ventilátorů. S použitím regulátorů, nebo přepínačů rychlosti tak nemusíš využívat plnou kapacitu ventilátoru v případě, že to není zrovna zapotřebí (v raném stádiu pěstování potřebuješ větrat míň, než těsně před sklizní. Zrovna tak v létě budeš potřebovat odčerpávat více vzduchu kvůli teplotě než v zimě atd.). Stejně skvělou věcí je napojení ventilátorů na termostat, kdy ti ventilátor sepne ve chvíli, když teplota dosáhne nastavené hodnoty. Vyhneš se tak riziku přehřívání pěstírny potažmo stagnaci rostlin.
Ventilátor sloužící pro odtah vzduchu z pěstírny musí být vždy silnější než ventilátor pro přívod, aby nevznikal ve větraném prostoru přetlak, díky kterému by odtud mohl unikat pach do okolí.
Hydroponie
Hydroponie znamená pěstování rostlin pouze ve vodě, do které se přidávají živiny. Roztok je do pěstebního média distribuován čerpadlem, napojeným na různé druhy kapilár, rozprašovačů, či jiných druhů kapénkové závlahy. Pro hydroponii se používají různá pěstební média (keramzit = liaflor, rockwool, agroperlit, kokos a jejich vzájemné kombinace apod.).
Výše jmenovaná pěstební média jsou prosté veškerých živin a patogenů, zkrátka slouží jen k tomu, aby voda obsahující živiny mohla zásobovat kořenový systém rostlin, které jsou do média zasazeny.
Hydroponické pěstování zaznamenalo od dob starého Egypta velký pokrok a na trhu je dnes celá řada hydroponických systémů, které se jednoduše sestavují a zapojují. Navíc jsou zpravidla lehké a skladné, takže se snadno dají přemístit nebo uskladnit. Dnes můžete vybírat především z těchto „hotových“ hydroponických systémů:
Pokud si nevybereš z výše uvedených systémů, nebo si zkrátka chceš postavit svůj vlastní, máš na výběr z několika možností.
- Pěstovat v jednotlivých květináčích
- Pěstovat v rockwoolových rohožích - zpravidla vložených do květináčů Libra
- Vyrobit si vlastní bubbler, nebo napouštěcí stůl
Květináče a rohože můžeš zalévat ručně, nebo za pomoci automatické závlahy. V současné době jsou na trhu 2 základní druhy zavlažovacích systémů.
- Kapénková závlaha (drip system) - vhodné pro rockwoolové rohože
- Tlakové rozprašovací jehly (spray stake) - výborné pro květináče
Pěstební média v hydroponii
V hydroponickém pěstebním systému se dají použít různá pěstební média. Při použití jakéhokoliv z nich, je třeba mít na paměti podstatu hydroponického pěstování a to, že pěstební médiu slouží pouze k tomu, aby pozdrželo živný roztok u kořenů rostliny jen tak dlouho, aby měla čas si z něho odebrat živiny.
Tyto média se dají různě kombinovat a doplňovat Agroperlitem. Můžeš si vychytat kombinaci, která ti bude nejlépe vyhovovat a dát nám vědět, jaký jsi zvolil poměr a jaký jsi měl úspěch.
Reklama:
Kapénková závlaha: Drip system
Kapénková závlaha je systém, kdy čerpadlo žene živný roztok do hadice, do které jsou napíchány tenké hadičky, na konci kterých je umístěna plastová „jehla“. Jehla je zapíchnuta do květináče, rohože nebo kostky a roztok hnaný čerpadlem proudí skrz hadice k jehlám, přes které kape a zavlažuje tak pěstební médium.
Výhody:
- Není třeba tak výkonného čerpadla jako při použití rozprašovacích jehel.
- K ovládání spínání čerpadla stačí obyčejné spínací hodiny (časovač). Kapénkové závlaze totiž trvá delší dobu, než nakape požadované množství roztoku k rostlině, než při použití rozprašovacích jehel.
- Pokud zvolíš pěstování v rohožích, je kapénková závlaha lepším řešením, než závlaha rozprašovacími jehlami.
Nevýhody:
- Jehly se mohou snadno ucpat a jejich vyčištění je o něco náročnější než čištění rozprašovacích jehel. Ucpávání se ovšem dá minimalizovat použitím filtru tekutiny a přidávání peroxidu vodíku do roztoku (používej pouze doporučenou dávku).
Tlakové rozprašovací jehly: Spray stake
Tlakové rozprašovací jehly - Spray stake, je systém stejný jako kapénková závlaha s tím rozdílem, že od hadice k jehlám vede silnější hadička - kapilára a ze Spray staků roztok nekape, ale stříká. Tím je docíleno rychlejší distribuce roztoku a rovnoměrné zalití větší plochy - například květináče. Pro úplnost dodávám, že pokrytí větší plochy neznamená, že by bylo možné jednou rozprašovací jehlou, zalévat více květináčů apod.
Výhody:
- Rovnoměrná distribuce roztoku do pěstebního média.
- Optimální způsob zavlažování květináčů.
- Snadná údržba a čištění ucpaných jehel - doporučuji použít filtr tekutiny, stejně jako u kapénkové závlahy.
- Při pěstování v keramzitu = liafloru mnohem lepší než kapénková závlaha.
Nevýhody:
- Nutnost použití výkonnějšího čerpadla než u kapénkové závlahy.
Pěstování v zemině
Pokud se rozhodneš pěstovat rostliny v zemi, nejlepším způsobem je zalévat rostliny ručně. Zabráníš tak přelití rostliny, potažmo uhnívání kořenového systému a šíření plísní.
Při pěstování v zemině je třeba klást velký důraz na použitý substrát. V zemi se totiž skrývá množství nežádoucích patogenů a stopových prvků, které mohou rostlinám uškodit. Z toho pak vyplývá pomalejší růst, časté choroby a nižší kvalita či množství výsledného produktu.
Ohledně použitého substrátu dodržuj tyto zásady:
- Na každou sklizeň použij čerstvý substrát.
- Nepoužívej předhnojené substráty na jiné rostliny, než které pěstuješ. Substrát předhnojený pro jahody se nehodí na muškáty apod.
- Substrát kupuj vždy v nepoškozeném obalu a snaž se vyhnout prodejcům, kteří jej dlouho skladují - možnost kontaminace od hlodavců atd.
- Používané květináče důkladně umyj před dalším použitím - po každé sklizni.
- Pokud už používáš stejný substrát pro více sklizní, po každé ho z květináčů vysyp, nakypři a zbav zbytků starých rostlin.
- Před zasazením rostlin zkontroluj, jestli v substrátu už někdo nežije. Případné vetřelce (brouky, housenky...) zlikviduj pomocí přípravků k tomu určených.
