Poradna growera » Zavlažování, hydroponie
V poradně si tykáme, neboť jejím cílem je předávání osobních zkušeností více growerů - lidí, které spojuje společná vášeň.
Zařizujeme pěstírnu krok za krokem - Zapojení automatické závlahy
Pokud sis zvolil kapénkový (drip system) nebo rozprašovací (spray stake system) závlahový systém, je třeba jej správně zapojit. Předpokládám tedy, že máš všechny potřebné hadice, správné čerpadlo, spojky, zátky, redukce a vše ostatní, co je k tebou zvolenému systému zapotřebí. Při vlastním zapojení dbej na to, aby systém co nejlépe těsnil. Každá skulinka, kterou bude unikat roztok ze systému, sníží tlak, což je zejména u rozprašovacích jehel velice nežádoucí. Navíc riskuješ vniknutí vody do zásuvek nebo poškození elektrických spotřebičů.
Použitím filtru kapaliny minimalizuješ riziko ucpávání kapilár. Pokud se kapilára ucpe a ty to nezjistíš včas, může nezalévaná rostlina zahynout.
Zavlažuješ-li větší plochu a máš delší hadice (např. 4m), zapoj čerpadlo tak, aby tlačilo vodu ze středu zavlažovacího systému. Roztok se tak dostane ke všem rostlinám v téměř stejnou chvíli a nenastane situace, kdy by některé byly zalévány více a jiné méně.


Zpoždění nejvzdálenější kapiláry při chybném zapojení může být klidně 5 sekund. Vezmeš-li v úvahu, že budeš například zalévat 4x za den po dobu 20ti sekund, dostanou rostliny blíže čerpadlu o jednu zálivku více, resp. vzdálenější o jednu méně. Toto je pouze příklad, pro demonstraci rozdílu. Ve skutečnosti délka zálivky záleží na množství roztoku a na zvolené variantě.
Až budeš mít zavlažovací systém zapojený, je čas abys otestoval, kolik vody vyteče z jedné kapiláry za minutu. Na různých místech systému vlož koncové jehly do nějaké sklenice a zapni čerpadlo. Po minutě ho opět vypni a změř odměrkou, kolik ti nateklo vody do rozmístěných sklenic. Takto zjistíš, kolik roztoku bude tvůj systém distribuovat za určené časové období. Tento test prováděj přirozeně ještě před tím, než zasadíš rostliny.
Nahoru Zobrazit tuto kapitolu v poradně
Hydroponie
Hydroponie znamená pěstování rostlin pouze ve vodě, do které se přidávají živiny. Roztok je do pěstebního média distribuován čerpadlem, napojeným na různé druhy kapilár, rozprašovačů, či jiných druhů kapénkové závlahy. Pro hydroponii se používají různá pěstební média (keramzit = liaflor, rockwool, agroperlit, kokos a jejich vzájemné kombinace apod.).
Výše jmenovaná pěstební média jsou prosté veškerých živin a patogenů, zkrátka slouží jen k tomu, aby voda obsahující živiny mohla zásobovat kořenový systém rostlin, které jsou do média zasazeny.
Hydroponické pěstování zaznamenalo od dob starého Egypta velký pokrok a na trhu je dnes celá řada hydroponických systémů, které se jednoduše sestavují a zapojují. Navíc jsou zpravidla lehké a skladné, takže se snadno dají přemístit nebo uskladnit. Dnes můžete vybírat především z těchto „hotových“ hydroponických systémů:
Pokud si nevybereš z výše uvedených systémů, nebo si zkrátka chceš postavit svůj vlastní, máš na výběr z několika možností.
- Pěstovat v jednotlivých květináčích
- Pěstovat v rockwoolových rohožích - zpravidla vložených do květináčů Libra
- Vyrobit si vlastní bubbler, nebo napouštěcí stůl
Květináče a rohože můžeš zalévat ručně, nebo za pomoci automatické závlahy. V současné době jsou na trhu 2 základní druhy zavlažovacích systémů.
- Kapénková závlaha (drip system) - vhodné pro rockwoolové rohože
- Tlakové rozprašovací jehly (spray stake) - výborné pro květináče
Nahoru Zobrazit tuto kapitolu v poradně
Reklama:
Kapénková závlaha: Drip system
Kapénková závlaha je systém, kdy čerpadlo žene živný roztok do hadice, do které jsou napíchány tenké hadičky, na konci kterých je umístěna plastová „jehla“. Jehla je zapíchnuta do květináče, rohože nebo kostky a roztok hnaný čerpadlem proudí skrz hadice k jehlám, přes které kape a zavlažuje tak pěstební médium.
Výhody:
- Není třeba tak výkonného čerpadla jako při použití rozprašovacích jehel.
- K ovládání spínání čerpadla stačí obyčejné spínací hodiny (časovač). Kapénkové závlaze totiž trvá delší dobu, než nakape požadované množství roztoku k rostlině, než při použití rozprašovacích jehel.
- Pokud zvolíš pěstování v rohožích, je kapénková závlaha lepším řešením, než závlaha rozprašovacími jehlami.
Nevýhody:
- Jehly se mohou snadno ucpat a jejich vyčištění je o něco náročnější než čištění rozprašovacích jehel. Ucpávání se ovšem dá minimalizovat použitím filtru tekutiny a přidávání peroxidu vodíku do roztoku (používej pouze doporučenou dávku).
Nahoru Zobrazit tuto kapitolu v poradně
Tlakové rozprašovací jehly: Spray stake
Tlakové rozprašovací jehly - Spray stake, je systém stejný jako kapénková závlaha s tím rozdílem, že od hadice k jehlám vede silnější hadička - kapilára a ze Spray staků roztok nekape, ale stříká. Tím je docíleno rychlejší distribuce roztoku a rovnoměrné zalití větší plochy - například květináče. Pro úplnost dodávám, že pokrytí větší plochy neznamená, že by bylo možné jednou rozprašovací jehlou, zalévat více květináčů apod.
Výhody:
- Rovnoměrná distribuce roztoku do pěstebního média.
- Optimální způsob zavlažování květináčů.
- Snadná údržba a čištění ucpaných jehel - doporučuji použít filtr tekutiny, stejně jako u kapénkové závlahy.
- Při pěstování v keramzitu = liafloru mnohem lepší než kapénková závlaha.
Nevýhody:
- Nutnost použití výkonnějšího čerpadla než u kapénkové závlahy.
Nahoru Zobrazit tuto kapitolu v poradně

